5 C 188/2024-20 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 049,72 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , a žalovaným byla dne 31. 12. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 15 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně poplatku ve výši 14 340 Kč představujícího kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 563 Kč při úrokové sazbě 22,32 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 277 Kč v 65 pravidelných týdenních splátkách po 482 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná do 31. 3. 2023. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů ve výplatních páskách žalovaného a dalších údajů sdělených žalovaným a uvedených v kartě zákazníka, ze kterých bylo zjištěno, že se průměrná čistá měsíční mzda žalovaného činila za měsíce říjen a listopad 2021 asi 31 500 Kč, žalovaným tvrzených měsíčních výdajů i z veřejně přístupných rejstříků. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději dnem poslední sjednané splátky, tedy dnem 31. 3. 2023. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině úvěru 11 763,22 Kč a na dlužném poplatku 8 256,50 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce ke dni 27. 9. 2023 a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dosud na splnění závazků z předmětné smlouvy zaplatil právnímu předchůdci žalobce v 6 splátkách celkem 9 800 Kč a ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině, smluvním úroku a smluvních poplatcích celkem 20 049,72 Kč. Žalovaný dosud tuto spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování žádostí žalovaného o spotřebitelský úvěr z 31. 12. 2021, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023 včetně její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023 včetně podacího lístku a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 15. 2. 2024 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , a žalovaným byla dne 31. 12. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy převzal žalovaný od právního předchůdce žalobce částku 15 000 Kč a zavázal se ji právnímu předchůdci žalobce splatit včetně poplatku ve výši 14 340 Kč představujícího kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 563 Kč při úrokové sazbě 22,32 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 277 Kč v 65 pravidelných týdenních splátkách po 482 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná do 31. 3. 2023. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů ve výplatních páskách žalovaného a dalších údajů sdělených žalovaným a uvedených v kartě zákazníka, ze kterých bylo zjištěno, že se průměrná čistá měsíční mzda žalovaného činila za měsíce říjen a listopad 2021 asi 31 500 Kč, žalovaným tvrzených měsíčních výdajů i z veřejně přístupných rejstříků. Dále z těchto údajů vyplývá, že žalovaný byl svobodný, neměl vyživovací povinnosti a žil s rodiči, neměl žádné další závazky. Je sice skutečností, že odhadované měsíční výdaje žalovaného 2 000 Kč uvedené v žádosti jsou zjevně několikanásobně podhodnocené, nicméně vzhledem k čistému měsíčnímu příjmu žalovaného a neexistenci jeho dalších závazků lze tento způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného považovat ještě za dostačující. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději dnem poslední sjednané splátky, tedy dnem 31. 3. 2023. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině úvěru 11 763,22 Kč a na dlužném poplatku 8 256,50 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce ke dni 27. 9. 2023 a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dosud na splnění závazků z předmětné smlouvy zaplatil právnímu předchůdci žalobce v 6 splátkách celkem 9 800 Kč a ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného vůči žalobci na jistině, smluvním úroku a smluvních poplatcích celkem 20 049,72 Kč. Soud přitom neshledal za neplatné ujednání o zaplacení nákladů za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o službu poskytnutou právním předchůdcem žalobce žalovanému na základě smluvního ujednání. Za neplatné ujednání soud nepovažuje ani sjednané smluvní úroky a smluvní poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, neboť neshledal důvody absolutní neplatnosti těchto ujednání. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu i dosud nezaplacených smluvních poplatků ocitl vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 31. 3. 2023 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvními dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.4. Soud však zamítl žalobu v části týkající se žalobcem požadovaného nároku na zaplacení další částky 1 312,78 Kč představující kapitalizovaný úrok do 27. 9. 2023 a úrok ve výši 22,32 % ročně z částky 11 763,22 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. V této části nemá žaloba dle názoru soudu oporu ve smlouvě uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Lze sice obecně souhlasit s tvrzením žalobce, že není-li doba, za kterou se mají platit úroky, smluvně upravena, je dlužník povinen platit úroky do doby skutečného splacení úvěru. V předmětné smlouvě byl však úrok sjednán pevnou částkou 9 563 Kč, a je tak dle názoru soudu třeba dovodit, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ke sjednání doby, za kterou je povinen žalovaný platit smluvní úroky, pouze za dobu, po kterou při řádném splácení měl smluvní závazek žalovaného trvat. K žádnému dalšímu ujednání ve smlouvě ohledně placení dalších smluvních úroků nedošlo a je tak třeba konstatovat, že v části týkající se žalobou uplatněného nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku i úroku od 28. 9. 2023 do zaplacení po skončení řádných splátek úvěru nemá žalobou uplatněný nárok oporu ve smluvním ujednání ve smlouvě ani v žádném ustanovení hmotného práva. V těchto částech proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný pouze v části týkající se příslušenství pohledávky a ohledně sporné částky byl v řízení plně úspěšný. Žalobce tak měl neúspěch v poměrně nepatrné části řízení a soud mu proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 802 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.