5 C 7/2024-22 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 8. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 520 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu dopravním prostředkem žalobce bez platného jízdního dokladu. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaný v Plzni dne 18. 5. 2022 v trolejbusu na lince , Anonymizováno, hromadné dopravy provozované žalobcem nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi žalobcem platným jízdním dokladem, a naplnil tak podmínky pro to, aby po něm byl žalobce dle jeho tehdy platných smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného oprávněn požadovat jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil, přestože byl před zahájením řízení žalobcem k jejímu zaplacení písemně vyzván.2. Žalobce i žalovaný souhlasili se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování zápisem o provedené přepravní kontrole č. , adresa, z 18. 5. 2022 včetně upozornění pro cestující, výňatkem ze smluvních přepravních podmínek žalobce a výzvou žalobce z 13. 9. 2022. Na základě těchto důkazů i skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že se žalovaný Plzni dne 18. 5. 2022 v trolejbusu na lince , Anonymizováno, hromadné dopravy provozované žalobcem nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi žalobcem platným jízdním dokladem, a naplnil tak podmínky pro to, aby po něm byl žalobce dle jeho tehdy platných smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného oprávněn požadovat jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl povinen jízdné i přirážku zaplatit při provedené přepravní kontrole a dnem následujícím se žalovaný vůči žalobci a následně vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl a uložil žalovanému povinnost spornou částku včetně příslušenství žalobci zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť vzhledem k bagatelní výši pohledávky žalobce neshledal důvod k tomu, aby byla stanovena lhůta k plnění delší nebo bylo žalovanému umožněno splnit tuto pohledávku ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšnému žalobci. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu za dva hlavní úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení a podání žaloby).