6 C 189/2024-16 — Okresní soud v Třebíči

V předmětném řízení se soud zabýval důvodností návrhu na rozvod manželství účastníků. Vycházeje z nesporných skutkových tvrzení v něm obsažených a předložených listin učinil v řízení následující závěry o skutkovém stavu věci:Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, a doposud formálně trvá. Manželé nesporně již déle než šest měsíců společně nežijí. Děti se z manželství nenarodily.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle ustanovení § 757 odst. 1 občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokuda) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.Podle odstavce 2 výše citovaného zákonného ustanovení dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.V projednávané věci soud neshledal důvod k pochybnostem o tom, že v řízení nesporné tvrzení manželky, pokud se jedná o rozvrat manželství a záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé. Manželství účastníků přitom ke dni zahájení řízení trvalo více než jeden rok, manželé spolu již déle než šest měsíců nežijí a druhý z manželů se (posouzeno dle procesního postoje) k návrhu na rozvod manželství připojil. Manželé se nedohodli na úpravě svých majetkových poměrů v rámci písemné dohody obsahující zákonem vyžadované úředně ověřené podpisy, proto byl soud nucen zjišťovat příčiny rozvratu manželství, které shledal v názorových odlišnostech a rozdílných představách o společném soužití.Pravomoc českých soudů pro projednání věci byla dovozena na podkladě ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, české právo bylo aplikováno s ohledem na ustanovení § 50 odst. 1 téhož právního předpisu.O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, přičemž nezjistil okolnosti případu mimořádného charakteru, které by přiznání náhrady těchto nákladů ani jejich části odůvodňovaly.