6 C 213/2024-11 — Okresní soud v Třebíči

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu splnění obsahu závazku ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení jako smluvními stranami.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě.V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že na podkladě řádně uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. , hodnota, předchůdce žalobce zajišťoval žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 31.7.2022, kdy byla smlouva ukončena. V řízení dále není sporu o tom, že žalovaný dosud žalobci po skončení smluvního vztahu nevrátil související technické zařízení a je proto povinen hradit i smluvní pokutu pro tento případ sjednanou, a to v nesporné výši 13 000 Kč. Jelikož se žalovaný s úhradou peněžitého plnění ocitnul v prodlení, je kromě smluvní pokuty povinen hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:1. soudní poplatek ve výši 800 Kč,2. odměna advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 2,5 x 300 Kč za dva hlavní úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé) a jeden tzv. „půlúkon“ (jednoduchá výzva k plnění),3. 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.