6 C 308/2022-133 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobu odůvodnil žalobce mimo jiné tak, že dne 15. 9. 2022 mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce k vymožení pohledávky žalovaného vyplývající z rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . Donau ze dne 29. 9. 2021, číslo jednací , spisová značka, , ve výši 328 749,90 EUR s dalším příslušenstvím a náklady řízení. Uznání tohoto rozhodnutí Českou republikou by však bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem České republiky a dále z důvodů daných čl. 45 odst. 1 písm. b) Nařízení Brusel I. Bis, neboť žalobci, v jehož nepřítomnosti bylo napadené rozhodnutí vydáno, nebylo doručeno předvolání k jednání dne 7. 7. 2021 poté, co již soudu prvního stupně bylo známo, že žalovaný nemá povinné právní zastoupení advokátem v řízení. Písemnost mu nebyla doručena vůbec, natož v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který by mu umožnil přípravu obhajoby. Soud prvního stupně nevydal žádné procesní rozhodnutí, kterým by upravoval průběh řízení a žalobce v tomto řízení neměl žádnou příležitost podat proti vedení řízení opravné prostředky. Toto řízení u rakouského soudu přitom bylo řízením sporným se zákonným povinným zastoupením advokátem. Tato podmínka byla u žalobce splněna při zahájení řízení, avšak dotčená advokátní kancelář , tituly před jménem, , jméno FO, ukončila žalobci zastupování ke dni 29. 4. 2021 a tuto informaci téhož dne podala procesnímu soudu. Žalobce následně žádal o ustanovení zástupce, touto žádostí se však procesní soud vůbec nezabýval a žalovaného o povinném zastoupení neinformoval. Tedy žalobce nebyl předvolán k jednání soudu dne 7. 7. 2021, a to i přesto, že soud měl od 29. 4. 2021 informaci o tom, že žalovaný nemá povinné právní zastoupení advokátem. Nadto se rakouský soud vůbec nezabýval okolnostmi souvisejícími s odstoupením od smlouvy o dílo, která byla předmětem řízení, nezabýval se ani otázkou aktivní věcné legitimace, přičemž je zřejmé, že žalovaný nebyl objednatelem díla a nemohla mu tak ani vzniknout škoda. Tato škoda navíc nebyla stanovena objektivně, na posouzení její výše nebyl vypracován znalecký posudek a soud při stanovení výše škody vycházel pouze z faktur za práce provedené třetím subjektem nikoli pro žalovaného, ale pro jiný subjekt. Následně vydaný rozsudek rakouský soud žalobci nedoručil a zaslal jej do advokátní kanceláře, která však již pět měsíců žalobce nezastupovala. Žalobce se tak o rozhodnutí dozvěděl až s odstupem času a ač proti němu podal odvolání, toto bylo odmítnuto z důvodu absence právního zastoupení a také pro opožděnost. V důsledku shora uvedeného je zřejmé, že předmětné rozhodnutí je v rozporu s veřejným pořádkem České republiky a je tedy namístě, aby bylo rozhodnuto, že se uznání a výkon tohoto rozhodnutí odepírá.Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v zásadě s tím, že žalobce byl ze strany rakouského soudu ohledně jeho žádosti o poskytnutí právní pomoci poučen v rámci usnesení soudu o zamítnutí této žádosti, proti kterému bylo možno se odvolat a které také bylo řádně doručeno. Dle rakouského procesního práva žádost strany o ustanovení zástupce sama o sobě neopravňuje úspěšně žádat o odročení jednání. Žalobce měl možnost využití řady opravných prostředků, podal však pouze jedno odvolání, a to ještě nedostatečně. Veřejný pořádek nebyl v rámci předmětného řízení a rozhodnutí v něm vydaným narušen.Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci:Mezi stranami není sporu o tom, že se žalobce (tam v pozici žalovaného) a žalovaný (tam v pozici žalobce) zúčastnili obchodního soudního sporu vedeného v Rakouské republice před jejím soudem , Anonymizováno, , který následně meritorně rozhodl rozsudkem ze dne 29. 9. 2021 pod číslem jednacím , spisová značka, ukládajícím žalobci povinnost k úhradě částky žalovanému ve výši 328 749,70 EUR s příslušenstvím a s náklady řízení. Mezi stranami je též nesporné, že na podkladě usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 22. 8. 2022, číslo jednací 21 EXE 1161/2022-17, byla k vymožení této pohledávky zahájena exekuce, která je vedena Exekutorským úřadem , tituly před jménem, , jméno FO, se sídlem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .Ze sdělení Zemského soudu Krems an der Donau ze dne 7. 6. 2023 soud dále zjistil, že v rakouském řízení , spisová značka, existovala absolutní povinnost mít advokáta. Žalovanou společnost zastupoval právník , Anonymizováno, . , jméno FO, , advokát se sídlem na adrese , Anonymizováno, , , adresa, . Výpověď plné moci zaslaná dne 29. 4. 2021 neměla právní účinky, protože v řízení s absolutní povinností mít obhájce zůstává první oznámený advokát oprávněn jednat před soudem do doby, než bude oznámen nový advokát, aby nedocházelo k průtahům v řízení. Žádost o právní pomoc na jmenování advokáta v rámci právní pomoci v řízení byla nakonec zamítnuta. Předvolání k jednání konanému dne 7. 7. 2021 bylo žalované společnosti prokazatelně doručeno k rukám právního zástupce a bylo tedy právně účinné. Žalovaná společnost , jméno FO, . byla v řízení zastoupena advokátem , Anonymizováno, . , jméno FO, , plná moc byla oznámena dopisem ze dne 28. 4. 2020 a ukončení plné moci bylo oznámeno dne 29. 4. 2021. Podle § 36 odst. 1 rakouského občanského soudního řádu v případě odvolání nebo výpovědi plné moci k vedení soudního sporu nebo k provádění jednotlivých procesních úkonů vůči druhé straně sporu nabývá tato účinnost až uplynutím platnosti plné moci, avšak v právních věcech, ve kterých se vyžaduje zastoupení advokátem, až jmenováním jiného advokáta příslušnou stranou (…) Po výpovědi plné moci zůstává zmocněnec (advokát) oprávněn a povinen jednat za zmocnitele dalších 14 dnů v souladu s § 36 odst. 2 ZPO, pokud je to nutné k ochraně zmocnitele před právními nevýhodami. Po výpovědi plné moci ze strany advokáta , jméno FO, dne 29. 4. 2021 žalovaná společnost nejmenovala dalšího advokáta, takže výpověď plné moci nebyla účinná. Žalovaná společnost po zániku plné moci dne 29. 4. 2021 požádala o právní pomoc, což bylo pravomocně zamítnuto rozhodnutím ze dne 27. 9. 2021. Společnosti , jméno FO, byla dána možnost účastnit se soudního jednání ve věci a vyjádřit se ke všem tvrzením strany žalující. Rozsudek ze dne 29. 9. 2021 byl doručen dne 1. 10. 2021 advokátu , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nadále oprávněn podle § 36 ZPO. Rakouský soud přitom disponuje dokladem o tomto doručení. , tituly před jménem, , jméno FO, podal odvolání sepsané jím samým dne 27. 10. 2021 k soud dne 3. 11. 2021. V tomto odvolání napadá rozsudek ze dne 29. 9. 2021, pokud lze v tomto smyslu obsah vyložit. Vzhledem k tomu, že v řízení s absolutní povinností advokáta není přípustné vlastní odvolání, byla rozhodnutím ze dne 4. 11. 2021 vydána výzva k nápravě. Tato výzva, která byla zaslána stále oprávněnému advokátu , Anonymizováno, . , jméno FO, , nebyla vyslyšena, takže vlastní odvolání žalované strany bylo rozhodnutím ze dne 1. 12. 2021 zamítnuto.Soud dále důkazně provedl listiny připojené ke sdělení dožádaného soudu, tedy zejména doklady o doručení v systému elektronické komunikace ze dnů 26. 4. 2021 a 30. 9. 2021, rozhodnutím Zemského soudu Krems an der Donau o zamítnutí odvolání ze dne 1. 12. 2021, číslo jednací , spisová značka, , rozhodnutím téhož soudu v téže věci o zamítnutí žádosti žalované strany o právní pomoc ze dne 27. 9. 2021, výpovědí plné moci ze dne 29. 4. 2021 a oznámením plné moci, které dokládají správnost údajů poskytnutých dožádaným soudem Landesgericht Krems an der Donau.Podle článku 45 bodu 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a o výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, jímž je stát Česká republika vázán, na návrh kterékoli dotčené strany se uznání rozhodnutí odepře: a) je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dožádaného členského státu, b) jestliže žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu obhajoby, ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl příležitost.Vycházeje ze skutkových tvrzení žalobce, na kterých byla žaloba založena, zabýval se soud tím, zda byla naplněna některá z hypotéz obsažených ve shora citovaném ustanovení Nařízení a zda tedy v důsledku její existence je namístě rozhodnout o odepření uznání předmětného rozhodnutí a s ním souvisejícím odepření jeho výkonu. V této souvislosti procesní soud shledal nejvhodnějším postupem ověřit samotný průběh předmětného soudního řízení u Zemského soudu Krems an der Donau z hlediska žalobcem namítaných vad, a to formou dožádání přímo u jmenovaného soudu společně s listinami dokládajícími jeho faktický průběh. Na podkladě výsledků tohoto dokazování pak učinil následující právní závěry. Pokud jde o žalobcem namítaný rozpor vydaného rozhodnutí rakouského soudu s veřejným pořádkem České republiky, pak jeho exis