7 C 260/2023-98 — Okresní soud v Třebíči

Žalobou podanou původně k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem domáhala se žalobkyně stanovení výživného pro rozvedenou manželku ve výši 15 000 Kč měsíčně od data podání žaloby.Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 12. 2023 č. j. 7 C 260/2023-39 byla výrokem I. žaloba zamítnuta a výrokem II. bylo rozhodnuto, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.Na podkladě odvolání žalovaného byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2024 č. j. 14 Co 36/2024-48 rozsudek zdejšího soudu ve výroku II. o nákladech řízení zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Výrok I. rozsudku Okresního soudu v Třebíči nabyl právní moci samostatně. Odvolací soud soudu prvního stupně uložil, aby zkoumal aktuální příjem a zdravotní stav žalovaného, jakož i náklady spočívající v povinnosti hradit splátky stanovené pro jeho oddlužení. A dále aby opětovně zhodnotil aktuální poměry žalobkyně, zejména zda skutečně od 15. 11. 2023 neplatí žádné splátky, které dosud měly činit 2 515 Kč měsíčně.Jednání bylo původně nařízeno na den 6. 5. 2024. Žalobkyně se z tohoto jednání omluvila a současně požádala o odročení jednání ze zdravotních důvodů, přičemž soudu doložila lékařskou zprávu. Jednání bylo proto odročeno na den 27. 5. 2024. Žalovaná emailem ze dne 20. 5. 2024 opětovně požádala o odročení tohoto jednání s tím, že nadále absolvuje rehabilitační programy, které potrvají až do 25. 6. 2024, a proto není schopna podstoupit cestu 500 km. Žalobkyně však svoji žádost nedoložila žádnou lékařskou zprávou. Soud proto její žádosti o odročení nevyhověl a dne 27. 5. 2024 věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Pokud se jedná o žádost žalobkyně o „přeložení“ věci k soudu v Ústí nad Labem, pak tuto soud považuje za bezpředmětnou, neboť ve věci samé již bylo rozhodnuto Okresním soudem v Třebíči. Pokud žalobkyně chtěla požádat o delegaci vhodnou, měla tak učinit již při podání samotné žaloby, neboť ve věci nyní již bylo meritorně pravomocně rozhodnuto místně příslušným soudem a zákonným soudcem. Pokud se jedná o možnost vyjádření žalobkyně u soudu v Ústí nad Labem, toto by bylo možné cestou videokonference, avšak řízení by se z tohoto důvodu opět protáhlo. Soud přitom měl dostatek podkladů k tomu, aby o nákladech řízení rozhodl pouze na základě písemného vyjádření žalobkyně a listinných důkazů. Současně nebyly splněny podmínky § 131 odst. 1 o.s.ř. pro nařízení účastnického výslechu žalobkyně.V souladu s pokyny Krajského soudu v Brně zdejší soud vyzval žalovaného, aby předložil doklady o svém zdravotním stavu a majetkových poměrech.Z výplatní pásky žalovaného od společnosti Green Control, s.r.o. za leden 2024 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil 22 182 Kč. Z této částky mu byla stržena částka 3 509 Kč za auto, na účet mu tedy odešla částka 16 459 Kč. Obdobné částky potom vyplývají z výplatních pásek žalovaného u téže firmy za měsíc únor, březen a duben 2024.Z potvrzení o příjmu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vyplývá, že žalovaný obdrží od zaměstnavatele , právnická osoba, , adresa, částku 2 125 Kč za jeden kalendářní měsíc. Z výplatní pásky od téže firmy za měsíc leden 2024 vyplývá, že čistá mzda žalovaného činila 2 125 Kč. Totožnou částku od téže firmy žalovaný obdržel také za měsíc únor 2024.Z detailů insolvenčního řízení k osobě žalovaného vyplývá, že ke dni jednání soudu nebylo insolvenční řízení žalovaného pravomocně skončeno. Ze zprávy o plnění oddlužení za období srpen 2022 až červenec 2023 vyplývá, že žalovaný v roce 2023 od měsíce března hradil splátky oddlužení ve výši 4 339 Kč měsíčně. Žádná aktuálnější zpráva již v insolvenčním rejstříku není.Z usnesení Krajského soudu v Hradci králové, pobočka v Pardubicích ze dne 15. 11. 2023 bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice , Jméno zainteresované osoby 0/0, a dále že tuto dlužnici osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojivé uspokojeny. Ze zprávy o splnění oddlužení vyplývá, že žalobkyně uhradila poslední splátku dne 24. 10. 2023. Z detailů insolvenčního řízení k osobě žalobkyně vyplývá, že její insolvenční řízení bylo pravomocně skončeno ke dni 20. 12. 2023.Z potvrzení České správy sociálního zabezpečení Praha ze dne 20. 10 2023 vyplývá, že žalobkyni náleží od 8. 6. 2023 důchod ve výši 15 940 Kč měsíčně.Z dohody o provedení práce žalovaným pro firmu , právnická osoba, vyplývá, že za měsíc březen 2024 obdržel částku 2 125 Kč. Stejnou částku pak obdržel i v dubnu 2024, jak vyplývá z potvrzení na čísle listu 78.Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: Žalobkyně je invalidní důchodkyně ve III. stupni invalidity. Aktuálně pobírá invalidní důchod ve výši 15 940 Kč měsíčně. Do října 2023 hradila splátky v rámci oddlužení v tvrzené výši 2 515 Kč měsíčně. Žalovaný je zaměstnán v pracovním poměru, kde jeho čistý příjem činí cca 22 000 Kč měsíčně. Z této částky je mu pravidelně strháváno 3 509 Kč na auto. Dále žalovaný pobírá měsíčně částku 2 125 Kč na základě dohody o provedení práce. Žalovaný do července 2023 prokazatelně hradil splátku na oddlužení ve výši 4 339 Kč měsíčně.Dle ust. § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.Ani po doplněném dokazování v intencích pokynů odvolacího soudu nezměnil soud prvního stupně názor ohledně nepřiznání nákladů řízení žalovanému. Ačkoli žalovaný v průběhu tohoto řízení tvrdil, že má vážné zdravotní problémy, nedoložil přes výzvu soudu žádnou lékařskou zprávu ani jiný důkaz, který by jeho tvrzení prokázal. Za této situace má soud za to, že žalovaný je schopen si prací opatřit více finančních prostředků, než které aktuálně vydělává. Nadto má soud za prokázané, že čistý měsíční příjem žalovaného cca 24 000 Kč čistého. Proč je mu ze mzdy strhávána měsíčně částka 3 509 Kč s označením „auto“, právní zástupce žalovaného nebyl schopen soudu vysvětlit. Žalovaný sám se k nařízenému jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Z insolvenčního rejstříku se nepodařilo zjistit, jaké splátky aktuálně žalovaný na insolvenci hradí a žalovaný k tomuto soudu nepředložil žádný důkaz. Naproti tomu žalobkyně je invalidní ve III. stupni, což bylo listinnými důkazy jednoznačně prokázáno. Ačkoliv žalobkyně od listopadu 2023 již nehradí splátky v rámci oddlužení, nic to nemění na tom, že jejím jediným příjmem je plný invalidní důchod a žádné další finanční prostředky si prací opatřit nemůže s ohledem na svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. K zamítnutí žaloby navíc došlo z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného. Jednalo se přitom o ne zcela jednoduché posouzení právní otázky s ohledem na probíhající insolvenci žalovaného a žalobkyně v tomto řízení nebyla zastoupena advokátem. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že aplikace ust. § 150 o.s.ř. je zcela namístě a plně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok I.), ani před soudem odvolacím (výrok II.) nepřiznal.