4 C 62/2025-41 — Okresní soud v Třebíči

1. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky 39 625,24 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu zaplacení ceny služeb poskytnutých žalované žalobkyní a jinými subjekty prostřednictvím sítě žalobkyně a dále provedených M-plateb – služby třetích stran prostřednictvím mobilního telefonu. Žalobkyně uzavřela se žalovanou účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky společnosti žalobkyně (dále jen „VPST“), se kterými žalovaná vyslovila podpisem zákaznické smlouvy výslovně souhlas. V účastnických smlouvách č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, bylo ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu T Phone-Modrý, a to za zvýhodněných podmínek. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované slevu na koncová zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla řádně a včas hrazena vystavovaná vyúčtování, byly v souladu se smluvními ujednáními služby z předmětných smluv deaktivovány, smlouvy byly předčasně ukončeny a byla požadována podmíněná sleva zařízení zpět, a to ve výši 244,87 Kč, ve výši 259,92 Kč, ve výši 244,87 Kč a ve výši 244,87 Kč. Na základě účastnické smlouvy č. , hodnota, bylo vystaveno vyúčtování smluvní pokuty č. , hodnota, , z důvodu nevrácení koncového zařízení typu KAON KSTB6077, IMEI BS1006256A006674, z důvodu ukončení smlouvy o pronájmu koncového zařízení. Obdobně též bylo vystaveno vyúčtování č. , hodnota, na smluvní pokutu za nevrácení koncového zařízení typu KAON KSTB6077, IMEI , IBAN, , z důvodu ukončení pronájmu koncového zařízení. Žalobkyně poskytovala na základě uzavřených smluv žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně tzv. zprostředkovatelské služby zahrnující M-platby, a žalovaná se zavázala jí za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny, a to ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Žalobkyně v souladu se smlouvou poskytovala žalované služby třetích strana, včetně audiovizuální mediální služby na vyžádání (Voyo plná verze, a s tím související poplatky za M-platbu), a ceny za jejich poskytnutí žalované řádně vyúčtovávala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala vyúčtování za poskytnuté služby hradit, a proto žalobkyně přistoupila k výpovědi uvedených účastnických smluv. Konkrétně se jedná o vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 18. 6. 2024 ve výši 2 000 Kč, vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 11. 6. 2024 ve výši 2 000 Kč, č. , hodnota, , splatné dne 21. 5. 2024 ve výši 259,92 Kč, vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 21. 5. 2024 ve výši 244,87 Kč, č. , hodnota, splatné dne 21. 5. 2024 v částce 244,87 Kč, vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 21. 5. 2024 v částce 244,87 Kč, vyúčtování č. , hodnota, za období od 13. 12. 2023 – 12. 1. 2024, splatné dne 27. 1. 2024 v částce 2 665,10 Kč, v tomto řízení je nárokováno 226,73 Kč, vyúčtování č. , hodnota, za období od 13. 11. 2023 do 12. 12. 2023, splatné dne 27. 12. 2023, v částce 29 685,60 Kč, v tomto řízení je nárokováno 26 987 Kč, vyúčtování č. , hodnota, , za období od 13. 10. 2023 do 12. 11. 2023, splatné dne 27. 11. 2023, v částce 10 110,68 Kč, v tomto řízení je nárokováno 7 416,98 Kč, celkem tedy žalovaná žalobkyni dluží částku 39 625,24 Kč. Žalobkyně žalovanou prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 10. 6. 2025. Žalovaná přes tuto výzvu svou povinnost nesplnila a dlužná částka nebyla k datu podání žaloby uhrazena. Žalobkyně tak po žalované požaduje uhradit částku ve výši 39 625,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 %, resp. 15 % ročně, z jednotlivých dlužných plateb, a to ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých vyúčtování.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) - žalovaná.4. Předně je třeba uvést, že soud se ztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že je ve věci dána příslušnost soudu, a nikoli Českého telekomunikačního úřadu, a to podle § 129 odst. 8 zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, neboť v projednávané věci se jedná o spor týkající se koncového zařízení v balíčku podle § 63c, tj. služby elektronických komunikací nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a jejích skutkových tvrzení, jejichž správnost žalovaná v řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázané, že žalovaná byla na základě shora uvedených účastnických smluv uzavřených mezi účastníky tohoto řízení uživatelem elektronických služeb poskytovaných žalobkyní. Žalobkyně žalované na základě uvedených smluv umožnila, aby si v souladu s jejími obchodními podmínkami využívala vedle služeb elektronických komunikací i další služby v rozsahu ujednaní v účastnických smlouvách. Žalovaná těchto služeb žalobkyně využila v rozsahu uvedeném v daňových dokladech č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , přičemž celkem jí byla žalobkyní v těchto daňových dokladech vyúčtována cena za zprostředkované služby ve výši 39 625,24 Kč. Žalovaná dosud žalobkyni cenu poskytnutých služeb neuhradila, přestože byla k jejich úhradě žalobkyní před zahájením tohoto řízení písemně vyzvána. Nesplnila tak svoji povinnost danou jí ustanovením článku 4.2 VPST, které byly nedílnou součástí účastnických smluv uzavřených mezi účastníky. Soud proto žalobě ve věci samé ohledně částky 39 625,24 Kč jako důvodné vyhověl.6. V části týkající se příslušenství pohledávky dospěl soud k závěru, že žaloba je taktéž důvodná, a to podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, a to nejpozději dnem následujícím po dni, kdy se stala splatným jednotlivá vyúčtování žalobkyně. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně, resp. 15 % ročně, a proto vyhověl soud v tomto směru návrhu žalobkyně a požadovaný zákonný úrok z prodlení jí přiznal.7. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, zejm. dle ust. § 1746 odst. 1, 2 a ust. § 2079 a násl. Otázku úroku z prodlení soud posuzoval dle ust. § 1970 téhož právního předpisu ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení.8. Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 2 700 Kč (tedy ve smyslu § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu – dále též jen „AT“) a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč (dle § 13 odst. 3 AT). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně, je třeba postupovat podle § 14b AT, neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky (tedy nároky vyplývající z právních vztahů založených obdobnými účastnickými smlouvami) přitom žalobkyně uplatňuje u tohoto soudu opakovaně (např. řízení vedená u podepsaného soudu pod sp. zn. 7 C 84/2025, 6 C 99/2025 či 4 C 12/2025). Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT.9. Podle § 14b odst. 1 bodu 3 AT tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé, obsáhlé podání v souvislosti s vyjádření žalobkyně ohledně rozhodnutí soudu bez nařízení jednání nepovažuje za účelný úkon, když v tomto podání uvedené podstatné informace jsou obsaženy již v žalobě a přílohách k ní) ve výši 2 100 Kč (tedy 700 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 450 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 6 písm. b/AT), celkem 1 350 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 724,50 Kč. Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 4 174,50 Kč a náklady řízení (s připo