5 C 218/2024-56 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 4. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 686 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení nákladů žalobce za převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce dne 15. 11. 2023 provedl převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice , adresa, a při převozu za asistence policistů bylo najeto služebním vozidlem celkem 94 km. Při přijetí žalovaného do protialkoholní záchytné stanice byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu v hodnotě 2,31 promile. Náklady za převoz byly žalobcem vyúčtovány na částku 686 Kč. Žalobce žalovaného k zaplacení sporné částky písemně vyzval výzvou z 7. 12. 2023 a k jejímu zaplacení mu stanovil lhůtu do 8. 1. 2024. Žalovaný přes tuto výzvu žalobci spornou částku dosud ani částečně nezaplatil.2. Žalobce i žalovaný se k jednání nařízenému na 13. 11. 2025 nedostavili, přestože k němu byli řádně předvoláni, a nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování vyčíslením náhrady za použití služebního vozidla vyhotoveným žalobcem z 7. 12. 2013, záznamem o dopravě žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v , adresa, ze dne 15. 11. 2023, úředním záznamem Policie ČR a záznamem Protialkoholní záchytné stanice v , adresa, ze stejného dne, technickým průkazem použitého vozidla a výzvou žalobce adresovanou žalovanému z 7. 12. 2023 včetně doručenky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že žalobce dne 15. 11. 2023 provedl převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice , adresa, a při převozu za asistence policistů bylo najeto služebním vozidlem celkem 94 km. Při přijetí žalovaného do protialkoholní záchytné stanice byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu v hodnotě 2,31 promile. Náklady za převoz byly žalobcem vyúčtovány na částku 686 Kč. Žalobce žalovaného k zaplacení sporné částky písemně vyzval výzvou z 7. 12. 2023 a k jejímu zaplacení mu stanovil lhůtu do 8. 1. 2024.4. Podle § 89 e/ odst. 1 věta první zákona č. 373/2011 Sb. v platném znění prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.5. V projednávané věci je ze shora uvedených skutkových zjištění soudu zřejmé, že je dána povinnost žalovaného k úhradě nákladů jeho dopravy do protialkoholní záchytné stanice provedené dne 15. 11. 2023, neboť při pobytu žalovaného v této stanici byla nepochybně prokázána přítomnost alkoholu v krvi žalovaného. Co do výše žalobce náklady jím vynaložené na tuto dopravu řádně prokázal a vyzval žalovaného k jejich zaplacení nejpozději do 8. 1. 2024. Žalovaný se rovněž vůči žalobci počínaje dnem následujícím po splatnosti tohoto dluhu splatného na výzvu ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro výjimečné umožnění plnění ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to paušální náhrady za tři hlavní úkony po 100 Kč (opatření listinných důkazů, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 2 odst. 1 o.s.ř. vyhl.č. 254/2015 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.7. Protože žalobce byl jako Česká republika osvobozen od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písmeno a) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění, přešla v souvislosti s vyhovujícím rozhodnutím soudu ve věci samé poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 téhož zákona na žalovaného. Soud proto žalovanému uložil zaplatit soudní poplatek ve výši 400 Kč stanovený dle položky 2.1 písm. a/ přílohy k sazebníku soudních poplatků ve znění platném ke dni zahájení řízení na účet zdejšího soudu v obecné lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému umožnění plnění žalovanému ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění.