5 C 224/2025-14 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 3. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22 000 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 24. 5. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému stejného dne hotovostní úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr s příslušenstvím splatit v 16 splátkách po 2 530 Kč, poslední splátka byla splatná 24. 9. 2018. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, ověřených z dokladů předložených žalobcem, a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2018 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na společnost , právnická osoba, ., na základě další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na společnost , právnická osoba, , a na základě další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na žalobce. Žalovaný dosud svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy ani částečně nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. , hodnota, , smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2018, 11. 12. 2019 a 9. 6. 2021 včetně jejich příloh a výzvami žalobce zaslanými žalovanému z 26. 2. 2020 a 8. 12. 2023 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 24. 5. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému stejného dne hotovostní úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr s příslušenstvím splatit v 16 splátkách po 2 530 Kč, poslední splátka byla splatná 24. 9. 2018. Schopnost žalovaného splácet závazky ze smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, ověřených z dokladů předložených žalobcem, a nahlédnutím do veřejných registrů, což vzhledem ke skutečnosti, že se žalobce domáhá pouze zaplacení jistiny úvěru s příslušenstvím, považuje soud za dostačující. Žalovaný svoje závazky vyplývající z této smlouvy řádně neplnil a úvěr se tak stal splatným nejpozději se splatností poslední splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2018 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na společnost , právnická osoba, ., na základě další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému na společnost , právnická osoba, , a na základě další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 přešla předmětná pohledávka vůči žalovanému k tomuto dni na žalobce. Žalovaný dosud svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy ani částečně nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, a jejichž správnost nebyla zpochybněna ani žalovaným. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu ocitl vůči právním předchůdcům žalobce a následně vůči žalobci již před dnem 25. 9. 2018 v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění a žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. V souladu s konstantní soudní judikaturou dále žalobci až do splacení dluhu přísluší právo na zaplacení smluvních úroků z prodlení, které v projednávané věci činí 21 % ročně. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení i smluvního úroku jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku 22 000 Kč s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 880 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 400 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.