5 C 256/2025-20 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24. 3. 2025 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 510 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu dopravním prostředkem právního předchůdce žalobce bez platného jízdního dokladu. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaná v , adresa, dne 19. 11. 2021 ve vozidle hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce nemohla prokázat jeho přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a naplnila tak podmínky pro to, aby po ní byl žalobce oprávněn požadovat za tuto jízdu jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2023 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl dokazování zápisem o provedené přepravní kontrole z 19. 11. 2021 včetně informace pro cestující, smluvními přepravními podmínkami a tarifem právního předchůdce žalobce, smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 7. 2023 mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem včetně její přílohy a oznámením o postoupení pohledávky s výzvou z 31. 1. 2024. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že se žalovaná v , adresa, dne 19. 11. 2021 ve vozidle hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce nemohla prokázat jeho přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a naplnila tak podmínky pro to, aby po ní byl žalobce oprávněn požadovat za tuto jízdu jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2023 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaná se již přede dnem 5. 12. 2021 vůči žalobci ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci částku 1 510 Kč s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť vzhledem k bagatelní výši pohledávky žalobce neshledal důvod k tomu, aby byla výjimečně stanovena lhůta k plnění delší nebo bylo žalované umožněno splnit tuto pohledávku ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve věci plně úspěšnému žalobci. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 700 Kč za dva hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání kvalifikované výzvy žalované obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení) a jeden hlavní úkon za 300 Kč za podání žaloby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni realizace jednotlivých úkonů, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14 b odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 210 Kč, neboť zástupkyně žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázala, že je plátkyní této daně.