5 C 298/2025-37 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 059 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , a žalovanou byla dne 20. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 29 % ročně a smluvních poplatků v pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč. Dále byla mezi smluvními stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení žalované s jednotlivými splátkami, přičemž v tomto řízení požaduje žalobce pouze zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, ke dni zahájení řízení zaplatila na splnění svých závazků ze smlouvy ve splátkách částku 16 858 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení ohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Úvěruschopnost žalované byla právním předchůdcem žalobce posouzena z údajů uvedených žalovanou v kartě klienta a z dostupných registrů. Žalovaná dosud spornou částku žalobci nezaplatila a nereagovala ani na jeho výzvu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaná souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto dle § 115 a/o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 20. 1. 2017 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce a standardní informace o spotřebitelském úvěru ze stejného dne, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 1. 2. 2022 a výzvou žalobce z 21. 3. 2025 včetně dokladu o jejím odeslání. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , a žalovanou byla dne 20. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 29 % ročně a smluvních poplatků v pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč. Dále byla mezi smluvními stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení žalované s jednotlivými splátkami, přičemž v tomto řízení požaduje žalobce pouze zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaná ke dni zahájení řízení zaplatila právnímu předchůdci žalobce ve splátkách celkem 16 858 Kč, přičemž toto plnění započetl právní předchůdce žalobce na jistinu úvěru. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Rozhodnutí soudu tak záviselo zejména na posouzení platnosti předmětné smlouvy.4. Protože původní skutková tvrzení žalobce ohledně ověření úvěruschopnosti žalované byla nedostatečná a nebyly ohledně tohoto ověření připojeny žádné důkazy, soud usnesením ze dne 18. 11. 2025, č.j. , spisová značka, , žalobce k doplnění skutkových tvrzení v tomto směru a předložení nebo označení důkazů k prokázání těchto tvrzení vyzval. Žalobce na tuto výzvu reagoval obsáhlým podáním, ve kterém postup právního předchůdce žalobce vysvětloval, nicméně nepředložil ani neoznačil jediný důkaz na podporu svého tvrzení o dostatečném prověření úvěruschopnosti žalované. V tomto podání sice označil jako přílohu zákaznickou kartu k předmětné smlouvě, nicméně tato karta k jeho podání připojena nebyla.5. Podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splatit. Podle § 87 odst. 1 stejného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. V projednávané věci žalobce ani přes výzvu soudu dle § 118a/ odst. 1, 3 o.s.ř. neoznačil ani nepředložil žádný důkaz na podporu svých tvrzení o ověření úvěruschopnosti žalované jeho právním předchůdcem před uzavřením smlouvy. Je proto třeba dovodit, že žalobce neprokázal, že by byla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalované. Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je tak dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná a žalované tak vznikla pouze povinnost vrátit poskytnutou jistinu. Tuto povinnost žalovaná již před zahájením řízení splnila a zaplatila žalobci i dle jeho tvrzení 16 858 Kč, tedy o 6 858 Kč více než činila jistina úvěru. Dluh žalované z předmětné smlouvy tak zanikl splněním již před zahájením řízení a k tomuto dni žalovaná z titulu splnění závazku z předmětné smlouvy žalobci nic nedluží. Již z tohoto důvodu proto soud žalobu včetně požadovaného příslušenství pohledávky jako nedůvodnou zamítl.7. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého obecně vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšné žalované. Protože však žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.