12 C 371/2025-25 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinností žalovanému ve smyslu výroků I. a II. tohoto rozsudku.Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření.Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména výpisem z katastru nemovitostí, nájemní smlouvou ze dne 3. 1. 2024, výpovědí ze dne 19. 8. 2025, doručenkami, podklady od PČR dokumentujícími poškození majetku žalobce, výzvou k vyklizení a předání bytu ze dne 8. 10. 2025.Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Dne 3. 1. 2024 uzavřel žalovaný jako nájemce s právním předchůdcem žalobce jako vlastníkem a pronajímatelem nájemní smlouvu, na základě níž mu pronajal byt č. , hodnota, v domě č. , hodnota, na adrese Náměstí , adresa, , a to na dobu do 31. 12. 2025. Nájemní smlouvou se žalovaný zavázal platit za pronájem nájemné a zálohy na služby celkem ve výši 7 400 Kč měsíčně. Nájem skončil z důvodu dlouhodobého neplacení nájemného na základě podané výpovědi ke dni 31. 8. 2025. Žalovaný však byt užívá i přes výzvu k vyklizení doposud a za dobu 5/2025 do 11/202 dluží žalobci v souvislosti s užíváním bytu nájemné a zálohy na služby ve výši 51 800 Kč a v souvislosti se způsobenou škodou na vstupních dveřích částku 3 000 Kč.Po právní stránce soud posuzoval věc podle ust. § 1040, § 2.235 a násl. občanského zákoníku otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění.Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je na místě žalobě jako zcela důvodné vyhovět. Žalovanému nesvědčí žádný právní důvod k užívání bytu, činí takto dlouhodobě bez souhlasu žalobce. Žaloba na vyklizení je tak ve smyslu ust. § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., zcela opodstatněná, a soud proto rozhodl ve znění výroku I. rozsudku.Ačkoli pak pronajímatel předal žalovanému jako nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistil tak plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětu nájmu bytu, žalovaný nedostál svým povinnostem zákonným smluvním povinnostem, tedy povinnostem platit pronajímateli sjednané nájemné a zálohy na služby. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl návrhu žalobce v plném rozsahu výrokem II., rozsudku, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení a náhrady vzniklé škody na vstupních dveřích do bytu.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za žalobu za vyklizení bytu a 2 740 Kč za žalobu na úhradu peněžitého plnění.