12 C 39/2026-33 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce stanovení povinností žalované ve smyslu výroku tohoto rozsudku.Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., žalovaná zůstala ve věci bez vyjádření.Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména listem vlastnictví (LV) č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , nájemní smlouvou ze dne 1. 3. 2025, výpovědí z nájmu bez výpovědní doby ze dne 14. 1. 2026, dokladem o doručení.Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Dne 1. 3. 2025 uzavřela žalovaná jako nájemce s žalobkyní jako pronajímatelem nájemní smlouvu, na základě níž si pronajala na dobu do 28. 2. 2026 bytovou jednotku č. 637/14 ve IV. NP domu č.p. 637 na , adresa, v Třebíči. Nájemní smlouvou se žalovaná zavázala platit za pronájem pouze zálohy na služby ve výši 9 133 Kč, a to k poslednímu dni předcházejícího měsíce. Nájem skončil výpovědí ke dni 14. 1. 2026, neboť žalovaná dlouhodobě neplatila předepsané zálohy na služby. Ke dni podání žaloby byla žalovaná v prodlení s úhradou záloh za 6 měsíců ve výši celkem 54 798 Kč, přičemž i přes výzvu byt nevyklidila.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je na místě žalobě na vyklizení jako zcela důvodné vyhovět. Žalované nesvědčí žádný právní důvod k užívání bytu a činí takto dlouhodobě bez souhlasu žalobkyně. Žaloba na vyklizení je tak ve smyslu ust. § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., zcela opodstatněná, a soud proto rozhodl ve znění výroku I. rozsudkuV projednávané věci je pak i nepochybné, že ačkoli žalobkyně jako pronajímatel předala žalované jako nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistila tak plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětu nájmu bytu, žalovaná nedostála svým povinnostem zákonným i smluvním, tedy povinnostem platit pronajímateli sjednané zálohy na služby. S ohledem na výše uvedené pak soud za použití ust. § 2.235 a násl. občanského zákoníku žalobě vyhověl výrokem I. rozsudku v plném rozsahu, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacených soudních poplatků.