12 C 416/2025-23 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalovaným zaplatit mu společně a nerozdílně částku 339 305,65 Kč z titulu dlužného nájemného.2. Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř.. Žalovaní zůstali ve věci bez vyjádření.3. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména nájemní smlouvou ze dne 2. 4. 2024, výpisem z LV č. , hodnota, , výpisem z účtu žalobce, upomínkami č. , hodnota, a č. , hodnota, včetně doručenek, výstrahou před vyloučením vč. doručenky, předžalobní výzvou ze dne 26. 8. 2025 vč. doručenek, stanovami bytového družstva.4. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Dne 2. 4. 2024 byla mezi žalobcem a žalovanými uzavřena nájemní smlouva, na základě které si žalovaní pronajali od žalobce pozemek parc. č. St. 2315, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 877, rodinný dům a pozemek parc. č. 458/8, zahrada, vše v k.ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, , vedené Katastrálním úřadem pro Vysočinu, katastrální pracoviště , adresa, , a to a za sjednané měsíční nájemné ve výši 49 963 Kč. Výměra měsíčního nájemného byla následně rozhodnutím předsedy bytového družstva zvýšena na částku 50 169 Kč a od května 2025 zvýšena na částku ve výši 50 226 Kč.Splatnost měsíčního nájemného byla sjednána vždy nejpozději do 15. dne měsíce, za který náleží sjednané měsíční nájemné. Žalovaní byli s úhradou sjednaného měsíčního nájemného v prodlení již od srpna roku 2024 a řádně jej nehradili od března roku 2025. Žalobce při započítávání pozdních plateb žalovaných postupoval v souladu se zákonem a tyto byly vždy započteny na dlužné nájemné za měsíce, ve kterých byli žalovaní v prodlení s úhradou měsíčního nájemného nejdéle. Žalovaní ke dni podání žaloby uhradili žalobci1) dne 12. 7. 2024 částku ve výši 48 551 Kč;2) dne 17. 8. 2024 částku ve výši 50 169 Kč, která byla započtena ve výši 50 168,65 Kč na dlužné nájemné za srpen 2024;3) dne 10. 10. 2024 částku ve výši 50 169 Kč, která byla započtena ve výši 50 168,65 Kč na dlužné nájemné za září 2024;4) dne 16. 10. 2024 částku ve výši 50 169 Kč, která byla započtena ve výši 50 168,65 Kč na dlužné nájemné za říjen 2024;5) dne 16. 12 2024 částku ve výši 50 169 Kč, která byla započtena ve výši 50 168,65 Kč na dlužné nájemné za listopad 2024;6) dne 24. 12. 2024 částku ve výši 50 169 Kč, která byla započtena ve výši 50 168,65 Kč na dlužné nájemné za prosinec 2024;7) dne 11. 4. 2025 částku ve výši 12 500 Kč, která byla započtena ve výši 12 500 Kč na dlužné nájemné za leden 2025. Žalovaní byli nadále dlužni na nájemném za leden 2025 částku ve výši 37 668,65 Kč, na nájemném za únor 2025 částku ve výši 50 169 Kč a na nájemném za březen částku ve výši 50 169 Kč;8) dne 24. 4. 2025 částku ve výši 100 000 Kč, která byla započtena ve výši 37 668,65 Kč na dlužné nájemné za leden 2025, ve výši 50 169 Kč na nájemné za únor 2025 a ve výši 12 162,35 Kč na nájemné za březen 2025.5. Žalovaní byli nadále dlužni na nájemném za březen částku ve výši 38 006,65 Kč a na nájemném za duben částku ve výši 50 169 Kč. Žalovaní tak i přes výzvu dluží žalobci celkem 7 měsíčních nájmů, a to za měsíce březen až září 2025.6. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ust. §§ 2.235 a násl., 2048 občanského zákoníku otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění.7. V projednávané věci je tedy nepochybné, že ačkoli pronajímatel předal žalovaným jako nájemcům předmět nájmu ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistil tak plný a nerušený výkon práv spojených s jeho užíváním, žalovaní nedostáli svým povinnostem zákonným smluvním povinnostem, tedy povinnostem platit pronajímateli sjednané nájemné a služby. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl návrhu žalobce v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. tohoto rozhodnutí.8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku ve výši 13 613 Kč, navýšené odměny advokáta 21 % DPH za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 9 660 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení a třech paušálních náhradách po 450 Kč dle § 13 téže vyhlášky.9. Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.