12 C 45/2026-53 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhali se žalobci prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jim částku 47 502,83 Kč z titulu dlužného nájemného a služeb, to vše v souvislosti s užíváním nemovitosti žalobců v k.ú. , adresa, .Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření.Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména výpisem z katastru nemovitostí, nájemní smlouvou ze dne 7. 5. 2024, výpovědí z nájmu ze dne 26. 10. 2024 vč. dokladů o doručení, předávacím protokolem ze dne 10. 11. 2024, vyúčtováním služeb za období od 1. 5. 2024 do 10. 11. 2024 vč. dokladu o doručení, předžalobní výzvou ze dne 7. 1. 2025 vč. dokladů o doručení.Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Dne 7. 5. 2024 uzavřel žalovaný jako nájemce s žalobci jako pronajímateli nájemní smlouvu, na základě níž mu pronajali na dobu určitou budovu č.p. 603 rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. st. 1129, v části obce , adresa, , obec , adresa, , s adresním místem , adresa, . Nájemní smlouvou se žalovaný zavázal platit za pronájem pokoje nájemné a zálohy na služby ve výši 7 000 Kč za každý kalendářní měsíc. Nájem skončil ke dni 26. 10. 2024, neboť žalovaný dlouhodobě neplatil předepsané nájemné. Ke dni skončení nájmu byl žalovaný v prodlení s úhradou nájemného za měsíce květen 2024 až říjen 2024 (celkem , hodnota, kalendářních měsíců): 6 x 7 000 Kč, tj. celkem 42 000 Kč; za období od 1. 11. 2024 do 10. 11. 2024 ve výši 2 333,33 Kč (7 000 Kč/30 kalendářních dnů) x 10 kalendářních dnů. Z provedeného vyúčtování služeb za období od 1. 5. 2024 do 10. 11. 2024 pak dále žalovanému vznikl na skutečně spotřebovaných službách spojených s užíváním předmětného bytu dluh v celkové výši 23 169,50 Kč.I přes výzvu však žalovaný celkovou dlužnou částku ve výši 67 502,83 Kč poníženou po započtení zaplacené kauce na částku 47 502,83 Kč, žalobcům nezaplatil.Po právní stránce soud posuzoval věc podle ust. § 2.235 a násl. občanského zákoníku otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění.V projednávané věci je nepochybné, že ačkoli pronajímatelé předali žalovanému jako nájemci nemovitost ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistil tak plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětu nájmu, žalovaný nedostál svým zákonným smluvním povinnostem, tedy povinnostem platit pronajímatelům sjednané nájemné a služby.S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl návrhu žalobců v plném rozsahu včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. tohoto rozhodnutí.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku, odměny advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 3 020 Kč dle. § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení a třech paušálních náhradách po 450 Kč dle § 13 téže vyhlášky.Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.