5 C 14/2026-16 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 11. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 680 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení rozhlasového poplatku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se stal s účinností od 1. 5. 1995 poplatníkem rozhlasového poplatku. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb. v platném znění mu tak vznikla povinnost platit rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače, který užívá. Žalovaný neuhradil v období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2025 rozhlasové poplatky činící do 30. 4. 2025 vždy 45 Kč měsíčně a od 1. 5. 2025 vždy 55 Kč měsíčně a vznikla mu tak za toto období povinnost zaplatit žalobci rozhlasové poplatky v celkové výši 1 680 Kč. Žalovaný tuto částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti bez nařízení jednání a soud proto dle § 115 a/ odst. 1 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování výpisem z evidence poplatníka z 31. 10. 2025 včetně přehledu dlužných předpisů poplatníka a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 27. 8. 2024 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že žalovaný se stal s účinností od 1. 5. 1995 poplatníkem rozhlasového poplatku. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb. v platném znění mu tak vznikla povinnost platit rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače, který užívá. Žalovaný neuhradil v období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2025 rozhlasové poplatky činící do 30. 4. 2025 vždy 45 Kč měsíčně a od 1. 5. 2025 vždy 55 Kč měsíčně a vznikla mu tak za toto období povinnost zaplatit žalobci rozhlasové poplatky v celkové výši 1 680 Kč. Žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých měsíčních plateb rozhlasových poplatků rovněž ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle plnění rovněž úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení za období od 16. 11. 2022 do 31. 10. 2025 ve výši 353,31 Kč tomuto ustanovení odpovídá. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad po 100 Kč za výzvu před zahájením řízení a podání žaloby jako náhrady nákladů právně nezastoupeného účastníka řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. v platném znění.