16 C 59/2016-48 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou, podanou dne 28.01.2016, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku I uvedených částek a nákladů tohoto řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] ve [údaj o čase] hod. řídil na křižovatce silnice II. třídy [číslo] v km 25,472, ulice [ulice], s místní komunikací ulicí [ulice], v obci [obec], okr. [obec], vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Zde došlo k dopravní nehodě tím způsobem, že žalovaný nedal při vyjíždění vlevo z vedlejší pozemní komunikace přednost v jízdě vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], přijíždějícímu z levé strany po hlavní komunikaci. Následně došlo k čelnímu nárazu žalovaným řízeného vozidla do pravé přední části vozidla [značka automobilu]. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Lustrací bylo zjištěno, že žalovaný není držitelem žádné skupiny ani podskupiny řidičského oprávnění. Ohledáním vozidla [značka automobilu] bylo zjištěno, že toto nesplňuje technické podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, protože přední pneumatiky byly opotřebeny pod stanovenou mez. Dle relace Policie ČR č. j.: KRPH [číslo] [číslo] žalovaný výše uvedeným jednáním porušil § 3 odst. 3 písm. a), § 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. a), § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupků uvedených v § 22 odst. 1 písm. e) bod 1, § 22 odst. 1 písm. f) bod 8 a § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, v rozhodném znění. V důsledku shora popsaného jednání žalovaného vznikla vlastníku poškozeného vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], škoda, za kterou bylo žalobcem poškozenému vyplaceno dne 16.11.2010 pojistné plnění ve výši 54.800 Kč, za poškození vozidla, a dne 10.12.2010 pojistné plnění ve výši 19.884 Kč, představující náhradu nákladů na zapůjčení náhradního vozidla. Celkem žalobce vyplatil z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného, založeného smlouvou č. 6271690581, částku ve výši 74.684 Kč. Podle § 10 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, má pojišťovna (žalobce) právo na náhradu toho, co vyplatil za pojištěného (žalovaného), pokud pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích, kdy v tomto případě žalovaný řídil vozidlo bez příslušného řidičského oprávnění. V této souvislosti žalovaný požádal o úhradu dlužné částky ve formě splátek. Na základě jeho žádosti mu bylo zasláno Prohlášení o uznání dluhu, které žalovaný dne 29.2.2012 podepsal a zaslal zpět se svým úředně ověřeným podpisem. Tím uznal dluh co do důvodu i výše a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč. Žalovaný několik splátek uhradil, v souhrnu 7.424 Kč, kdy poslední platbu provedl 31.05.2012. Z celkové výše uplatňované náhrady tak žalovaný ještě neuhradil 67.260 Kč O zaplacení byl žalovaný upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne 30.09.2015. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení se zaplacením zbývající částky, domáhá se žalobce též přiznání zákonného úroku z prodlení od 08.10.2015 do zaplacení. Ve věci bylo nařízeno jednání na 12.06.2016. Předvolání k jednání společně bylo žalovanému doručeno na adresu trvalého bydliště dne 27.06.2016 postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. žaloba mu byla doručena již dříve, a to dne 16.05.2016. Žalovaný se k jednání nedostavil a svoji nepřítomnost nijak neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný dne 23.10.2010 způsobil dopravní nehodu, přičemž v souvislosti s touto nehodou uhradil žalobce celkem 74.684 Kč z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného, založeného smlouvou č. 6271690581. Žalovaný požádal o úhradu dlužné částky ve formě splátek. Na základě této žádosti následně uznal dluh co do důvodu i výše dne 29.02.2012 svým úředně ověřeným podpisem a zavázal se splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách po 2.000 Kč. Na dlužnou částku uhradil ve splátkách v souhrnu toliko 7.424 Kč, kdy posední platbu provedl dne 31.05.2012 a z celkové výše uplatněné náhrady tak ještě neuhradil 67.260 Kč. Výše uplatněné škody byla prokázána detailem poukazu pojistného plnění a oznámením o pojistném plnění. Uvedená skutková zjištění soud učinil z hlášení pojistné události, z uplatnění regresního práva ze dne 12.10.2011, z relace dopravní nehody, z prohlášení o uznání dluhu, z detailu poukazu pojistného plnění, z oznámení o poskytnutí pojistného plnění, z výzvy k zaplacení ze dne 16.08.2012, z fotodokumentace a z předžalobní výzvy s dodejkou. <i>Podle § 10 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, má pojišťovna (žalobce) právo na náhradu toho, co vyplatil za pojištěného, pokud pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích.</i> <i>Podle § 420 zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnosti ze zprostí ten, kdo prokáže že škodu nezavinil. Podle § 427 obč. zák. fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla.</i> Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl v tomto řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že dopravní nehodu nezpůsobil, obdobně netvrdil ani neprokázal, že byl v době způsobené dopravní nehody držitelem řidičského oprávnění. Obdobně netvrdil ani neprokázal, že z poskytnutého pojistného plnění uhradil více, než žalobce zohlednil již v podané žalobě. Žalobce naopak prokázal, že pojistné plnění poškozenému vyplatil a žalovaného k zaplacení vyplaceného pojistného plnění vyzýval. Konečně žalovaný písemně dlužnou částku uznal co do důvodu a výše a má se tedy za to, že tento dluh existuje. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 2.691 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení učinil 4 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky a účast při jednání soudu. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství 67.260 Kč činí 15.280 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 1.500 Kč + 40 Kč za každých započatých 1.000 Kč o které hodnota převyšuje 10.000 Kč, tj. 3.820 Kč) a paušální náhrada hotových výloh za 4 úkony právní služby po 300 Kč. Konečně bylo přiznáno cestovné za použití veřejné dopravy ve výši 260 Kč včetně DPH a náhrada za čas promeškaný cestou k jednání 1.400 Kč (celkem 14 x 30 minut po 100 Kč). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 17.880 Kč. Daň činí 3.755 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 24.586 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.