106 C 17/2020-25 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady nákladů za dopravu do záchytné protialkoholní stanice. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. Žalobce k dotazu soudu přípisem ze dne [datum] souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalovanému do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby do 7 dnů sdělil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně [datum]. 3. Dle § 24 odst. 2 a 3 věta první před středníkem zák. č. 65/2017 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 4. V průběhu řízení bylo úředním záznamem čj. KRPL [číslo], záznamem o dechové zkoušce, rozhodnutím o eskortě, záznamem o předání osoby do protialkoholní a protitoxikomanické stanice, vyčíslením nákladů spojených s převozem osoby a fakturou [číslo] prokázáno, že žalovaný byl dne [datum] v souladu s ustanovením § 89a a násl. zák. č. 373/2011 Sb. převezen příslušníky Policie ČR do záchytné stanice, neboť splňoval podmínky pro povinné umístění v záchytné stanici dle § 89b odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. Převoz byl uskutečněn služebním vozidlem žalobce. Náklady na dopravu byly vyúčtovány částkou [částka], přičemž žalobce při vyčíslení nákladů vycházel z již neplatné vyhl. č. č. 440/2016 Sb. Protože by však při použití platné vyhlášky byly náklady na dopravu vyšší, požadoval žalobce pouze částku pro žalovaného výhodnější. Fakturou ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalovanému náklady dopravy ve výši [částka] se splatností do [datum]. Žalovaný do současné doby na dlužnou částku nic nezaplatil. V průběhu řízení zůstal žalovaný nečinný, proti žalované částce nevznesl žádné námitky, netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh něco zaplatil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení, který byl přiznán v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. 5. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. l o.s.ř., když úspěšnému žalobci, bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši [částka] za 2 úkony nezastoupeného účastníka (předžalobní výzva, sepis žaloby) dle vyhl. č. 254/2015 Sb. 6. Rozhodnutí o povinnosti žalovaného uhradit soudní poplatek [částka] se opírá o ustanovení § 2 odst. 3 o.s.ř. zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, když ve věci úspěšný žalobce byl v řízení od poplatku osvobozen dle § 11 odst. 2 písm. a) cit. zákona a poplatková povinnost proto přešla na žalovaného. 7. Lhůty k zaplacení byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.