15 C 232/2021-81 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 6. 8. 2021 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 13.204 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že jeho aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 2. 2020 mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen banka). Banka uzavřela se žalovanou dne 3. 12. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10.000 Kč a žalovaná se zavála úvěr dohodnutým způsobem splácet. Součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Banka svůj závazek splnila, otevřela žalované úvěrový účet a vydala jí kreditní kartu. Žalovaná svou povinnost nesplnila, nesplácela úvěr řádně a včas. Z toho důvodu banka využila svého oprávnění a v souladu se smlouvou prohlásila úvěr dopisem ze dne 31. 8. 2019 za okamžitě splatný. Před podáním žaloby žalovaná uhradila dne 12. 5. 2020 částku 1.000 Kč, kterou žalobce započet na kapitalizovaný úrok, který původně činil 1.287,27 Kč. Žalovaná dluží žalobci jistinu ve výši 9.604 Kč, smluvní poplatky ve výši 3.600 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 287,27 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 452,40 Kč, smluvní úrok ve výši 22,68 % z jistiny a zákonný úrok z prodlení z jistiny od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaná ani po předžalobní výzvě dle § 142a odst. 1 o. s. ř. na dluh ničeho dalšího neuhradila. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl [název soudu] zrušen a věc byla z důvodu místní nepříslušnosti tamního soudu postoupena zdejšímu soudu. K jednání dne 8. 11. 2021 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy, ač jí bylo předvolání doručeno 14. 9. 2021. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Z důvodu nepřítomnosti vyřizující soudkyně ze zdravotních důvodů bylo jednání vedeno zastupující soudkyní dle rozvrhu práce. Žalovaná se tak k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne 3. 12. 2018, včetně produktových podmínek a sazebníku poplatků, rozhodnutím o zesplatnění úvěru ze dne 1. 9. 2019, výpisem z úvěrového účtu žalované, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020, včetně poštovního podacího archu a předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2020, včetně poštovního podacího archu. 4. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že na základě smlouvy ze dne 3. 12. 2018 právní předchůdce žalobce [právnická osoba], poskytl žalované spotřebitelský revolvingový úvěr, který je čerpán kreditní kartou, do výše úvěrového rámce 10.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet způsobem sjednaným ve smlouvě. Úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 22,99 % p. a. Ve smlouvě bylo sjednáno, že vedle splátky jistiny a úroků je žalovaná povinna platit poplatky. Ve smlouvě bylo rovněž čl. V./5.,6. ujednáno, že banka je v případě, že se dlužník dostane do prodlení se splacením, oprávněna prohlásit úvěr za splatný. Dle žalobce žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Banka oznámením ze dne 1. 9. 2019 sdělila žalované, že s ohledem na opakované porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k zaplacení celkem částky 14.491,27 Kč (včetně úroku ve výši 1.287,27 Kč a poplatků ve výši 3.600 Kč) do 16. 9. 2019. Dle žalobce žalovaná po zesplatnění zaplatila částku 1.000 Kč, která byla započítána na kapitalizovaný úrok, který tak byl snížen na 287,27 Kč. Žalovaná je v řízení nečinná, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedla ve větším rozsahu. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 byla pohledávka vůči žalované z tohoto titulu postoupena žalobci, žalované bylo odesláno písemné oznámení o postoupení pohledávky na adresu uvedenou ve smlouvě. Následně byla žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná netvrdí a neprokazuje, že by na dluh po výzvě něco dalšího uhradila. <i>6. S ohledem na dobu uzavření smlouvy je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto jej právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou zesplatnil. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemně. Žalovaná nesplnila povinnost dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úroky a poplatky, proto jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13.204 Kč (při zesplatnění byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 14.491,27 Kč, což po odečtení kapitalizovaného úroku 1.287,27 Kč činí právě 13.204 Kč) s úrokem ve výši 22,68 % p. a. (úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 22,99 %, takže jej žalobce požaduje nižší než sjednanou sazbou), který byl kapitalizován do 31. 8. 2019 částkou 287,27 Kč (z původní částky 1, 287,27 Kč žalovaná po zesplatnění částku 1.000 Kč uhradila) a od 26. 2. 2020 dle žaloby přiznán požadovanou sazbou. Žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve sjednané lhůtě splatnosti, dostala se do prodlení, proto byl žalobci v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. přiznán úrok z prodlení, který byl kapitalizován za dobu do 31. 8. 2019 částkou 452,40 Kč a od 26. 2. 2020 dle žaloby přiznán zákonnou procentní sazbou. 8. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1.200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2.252 Kč (800 + 1.200 + 252 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. 9. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá postoupené pohledávky soudní cestou ve větším množství případů. Skutkové vymezení a právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. Nárok žalobce na zaplacení spotřebitelského úvěru, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu. 10. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.