15 C 268/2020-21 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobce uvedl, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobcem smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které byly žalované zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [částka]; jistina a poplatek byly splatné dne [datum], žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno], smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši [částka] (čl. 2 Smlouvy - písemné výzvy odeslány dne: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). smluvní pokutu, která byla žalobcem vyčíslena na částku [částka] (S ohledem § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobce nezatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením, žalobce vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhod bez nařízení jednání. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2391 odst. 1) o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Dle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Dle § 122 odst. 1 až 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že bylo sjednáno m.j. v čl. 2 smlouvy následující: Okamžikem prodlení Klienta se splacením Zápůjčky (i jakékoliv její části) veškeré doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině Zápůjčky a stávají se součástí jistiny Zápůjčky. Klient je povinen Věřitele písemně informovat o tom, že mu hrozí prodlení se splacením Zápůjčky, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že nebude schopen uhradit Zápůjčku a Poplatek řádně a včas. Pokud Klient poruší tuto informační povinnost dle předchozí věty, je Věřitel oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 15 % Zápůjčky a Poplatku. V případě prodlení Klienta s plněním jeho závazků dle této Smlouvy se Klient zavazuje uhradit Věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení, a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který ke dni uzavření této Smlouvy činí 8,05% z dlužné částky ročně. Klient je současně povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly Věřiteli v souvislosti s prodlením Klienta, a to dle rozpisu sazeb uvedených níže (dále jen„ Sazebník“). Kromě položek uvedených níže, může Věřitel požadovat i další účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s prodlením Klienta vzniknou. Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení a dovodil, že žaloba je důvodná. K uzavření předmětné smlouvy došlo po [datum], tedy již za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Proto soud ve věci aplikoval rovněž výše citovaná ustanovení uvedeného zákona. Předloženými listinami bylo prokázáno, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka] převodem na jí označený účet. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve lhůtě do [datum] se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Sjednání jednorázového poplatku je dle soudu ujednáním o úroku, tedy ujednáním, které výslovně připouští ustanovení § 2395 o.z. Pro případ, že závazek žalovaného nebude řádně a včas splněn a žalobce bude nucen žalovaného o splnění jeho závazku písemně upomínat, byla sjednána povinnost žalované zaplatit předem určené náklady za upomínání. V tomto případě jde o sjednání paušální náhrady účelně vynaložených nákladů, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Konečně byla sjednána smluvní pokuta, jejíž výše přesahuje limit stanovený zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalobce však v tomto řízení vymáhal smluvní pokutu pouze v rozsahu, který zákon o spotřebitelském úvěru připouští. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dluh čehokoliv zaplatila. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a žalobci přiznal ve výroku uvedené částky. Žalobce má právo rovněž na úrok z prodlení z dlužné jistiny a z poplatku za poskytnutí úvěru v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal [částka] za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby [částka] a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby [částka] Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno [částka] Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.