15 C 269/2021-19 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení televizního poplatku za období od července 2018 do srpna 2020, tj. za 26 měsíců po 135 Kč celkem 3 510 Kč. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalovanému na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. byl žalovaný vyzván, aby do 10 dnů sdělil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně 20. 12. 2021. <i>Dle § 3 odst. 2 z. č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> Dle § 10 z. č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů předložených žalobcem, tj. potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků prostřednictvím České pošty a výzvy k úhradě dluhu, včetně dodejky. Výše uvedenými důkazy bylo prokázáno, že v prosinci 2014 podal žalovaný přihlášku televizního přijímače a splnil svou povinnost poplatníka oznámit provozovateli vysílání, že se stal poplatníkem. Dle žaloby televizní poplatek ve výši dle § 6 z. č. 348/2005 Sb. nebyl zaplacen za období od července 2018 do srpna 2020, čímž vznikl dluh za 26 měsíců po 135 Kč v celkové výši 3 510 Kč. Žalovaný netvrdí a neprokazuje, že televizní poplatek za toto období zaplatil. Ze všech těchto důvodů bylo žalobě vyhověno. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 600 Kč. Daň činí 126 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.126 Kč (400 + 600 + 126 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupce žalobce. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.