16 C 104/2020-186 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne [datum] vůči žalovanému, označenému jako [země] – [název žalované] domáhal, aby soud nahradil projev vůle žalovaného při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, jejíž restituční nárok nebyl doposud ze strany žalovaného/státu vypořádán. Žalovaný eviduje zůstatek restitučních nároků žalobce dle ust. § 11 zák. č. 229/1991 Sb. o půdě ve výši [částka]. Tento restituční nárok vyplývající z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] č.j.: [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] získal žalobce na základě smluv o postoupení pohledávky jednak od [jméno] [celé jméno žalobce] a jednak od [jméno] [příjmení]. Hodnota restitučního nároku žalobce činí dle evidence žalovaného celkem částku [částka], ačkoliv hodnota nároku je mnohem vyšší, neboť odňaté pozemky žalobce byly žalovaným oceněny jakožto zemědělská půda, ačkoliv tyto nevydané pozemky v okrese [obec] byly zastavěny stavbami, a proto ani nebyly z důvodu jejich zastavěnosti vráceny zpět do vlastnictví dle § 11 odst. 1 zák. o půdě. Žalobce žalovaného v minulosti žádal o správné ocenění výše jeho restitučního nároku, bohužel žalovaný stále vede výši nevypořádaných restitučních nároků žalobce v nesprávné výši. Žalobce poukazuje na to, že právní předchůdce žalovaného ([anonymizována dvě slova] [země]) i žalovaný sám postupoval při uspokojování restitučních nároků oprávněných osob, tj. i nároku žalobce svévolně a liknavě tak, že takřka po třiceti letech od přijetí zákona o půdě není restituční nárok žalobce řádě vypořádán, proto se žalobce domáhá vypořádání svého restitučního nároku soudní cestou, a to podanou žalobou vůči žalovanému u zdejšího soudu. Žalobce se dozvěděl, že žalovaný zamýšlí směnit s třetím subjektem pozemky parc. [číslo] [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v kat. úz. [obec] v [anonymizováno]. Všechny tyto pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného a příslušnost hospodaření s tímto majetkem vykonává [název žalované]. Zde je nezbytné uvést, že k prokázání liknavosti a svévole žalovaného dle recentní judikatury dovolacího soudu postačuje, že žalovaný náhradní pozemky namísto jejich převádění restituentům převádí na třetí osoby, nerestituenta – viz např. rozhodnutí dovolacího soudu čj. 28 Cdo 3917/2017 ze dne 06.03.2018. 2. Soud přípisem ze dne [datum] vyzval žalobce k upřesnění označení žalovaného, když má za to, že žalovaný je nesprávně označen. 3. Podáním ze dne [datum] žalobce označil nově žalované, a to jako žalovaného [číslo] [název žalované], [IČO] a jako žalovaného [číslo] [anonymizováno 6 slov], [IČO]. 4. Prvý žalovaný ve vyjádření k žalobě (čl. 138) uvedl, že státní podnik, kterým je prvý žalovaný, neručí za dluhy státu. Státní podnik [anonymizována dvě slova] není organizační složkou státu a oprávnění jednat jménem státu se jej netýkají. Prvý žalovaný tedy není ve sporu pasivně legitimován, což ostatně uvedl i Krajský soud v Hradci Králové v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka], kterým potvrdil usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]. Z těchto důvodů prvý žalovaný uvedl, že nárok žalobce neuznává a vzhledem k nedostatku pasivní věcné legitimace navrhuje, aby byla žaloba zamítnuta. 5. Druhý žalovaný [země] [anonymizována čtyři slova] ve svých vyjádřeních ze dne [datum] (čl. 141 – 142) a ze dne [datum] (čl. 154 – 155) uvedl, že druhému žalovanému nemůže být uloženo, aby převedl pozemky, se kterými nemá právo hospodařit. Pokud by taková povinnost byla žalovanému [číslo] uložena, potom by rozhodnutí nebylo vykonatelné. Žalovaný 2 tak v této věci žalobcem označených pozemků nemní pasivně legitimován. Vedle této námitky druhý žalovaný zkonstatoval, že žalobce neprokázal, že je oprávněnou osobou, mající neuspokojený restituční nárok vyšší, než [částka], který druhý žalovaný uznává. Současně neuznává, že by se druhý žalovaný choval vůči žalobci či jeho právním předchůdcům liknavě či svévolně, když se nikdy žalobce ani právní předchůdci nezúčastnili veřejné nabídky na převod náhradních pozemků k uspokojení evidovaných nároků. Pokud by žalobce svůj restituční nárok prokázal, současně s tím prokázal liknavost a svévoli na straně České republiky, pak žalovaný [číslo] není osobou, která by mohla uspokojovat restituční nároky. Z těchto všech důvodů druhý žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. 6. Žalobce na počátku jednání dne [datum] upřesnil, že v žalobním petitu navrhuje vypustit označení Česká republika s tím, že bude nadále smlouva uzavřena mezi žalobcem a organizací [název žalované]. Po doplnění vyjádření žalovaných žalobce dále upřesnil, že trvá na žalobě ve smyslu žalobního petitu a dále jako eventuální petit navrhuje, aby byl nahrazen projev vůle, jehož druhou stranou bude pouze [název žalované], tedy bez připojení označení Česká republika, jak je v písemném návrhu. Žalobce se pozastavil nad tím, proč nechce prvý žalovaný vydat sporné pozemky, neboť pro něho jsou zbytné. Žalobce chce věc vyřešit se žalovanými smírem, nejlépe směnou pozemků s případným doplatkem. 7. Prvý žalovaný při jednání opětovně poukázal na nedostatek jeho pasivní legitimace, neboť nic mu neukládá za povinnost vydat pozemky, které jsou předmětem projednávané žaloby mimo jiné s odkazem na ustanovení § 11 zákona o půdě. Pokud jde o navrhovanou možnost vyřešit spor smírem, pak je to dle prvého žalovaného neakceptovatelné, neboť prvý žalovaný namítá nedostatek své pasivní legitimace. 8. Druhý žalovaný při jednání připomněl, že druhý žalovaný nemá ve správě pozemky, které jsou předmětem řízení, a nemá právo s nimi hospodařit. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 181/2011. Státní pozemkový úřad eviduje neuspokojený nárok žalobce ve výši necelé [částka] a nic mu tedy nebránilo účastnit se veřejných nabídek. Druhý žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta, a to jednak proto, že s náhradními pozemky nehospodaří Státní pozemkový úřad a jednak nebyly splněny podmínky pro převod náhradních pozemků ve vztahu k žalobci. Pokud jde o navrhovanou možnost vyřešit spor smírem, tak ani druhý žalovaný není ve sporu pasivně věcně legitimován, nadto podle zákona o půdě v případě restitucí není možný doplatek ke směně pozemků. Navíc ani zákon o půdě směnu pozemků nepřipouští, proto smír nepřichází v úvahu. <b><i>9. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:</b></i> 10. [země] je vlastníkem nemovitostí, jejichž vydání se žalobce domáhá, přičemž tyto jsou evidovány v Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] v obci [obec], kat. území [obec] v Krkonoších. Právo hospodařit s tímto majetkem [anonymizováno] svědčí [název žalované]. Tento stav zápisu v katastru nemovitostí je nezměněn od počátku řízení. 11. Uvedené skutečnosti soud zjistil z výpisů z katastru nemovitostí. <i>12. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.</i> <i>13. Podle § 11a odst. 8 zákona o půdě s oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti. Podle odst. 9 tohoto ustanovení požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odst. 13 zákona. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně oprávněným osobám navrhovat uzavření smlouvy.</i> <i>14. Podle § 16 odst. 1 věty prvé zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout náhradní pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak.</i> <i>15. Podle § 12 odst. 1 zák. č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu Státní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky, pokud byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce podle § 11a zák. o půdě.</i> 16. V daném případě se žalobce domáhá žalobou nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, které si žalobce sám vybral, a to jako náhradu za pozemky nevydané v restituci dle zákona o půdě. Takto měl soud nahradit projev vůle za žalovaného, označeného jako [země] – [název žalované] a jako eventuální žalobní petit pak měl být soudem nahrazen projev vůle za žalovaného, označeného jako [název žalované]. Ve vztahu k druhému žalovanému se žalobce nedomáhá ničeho. 17. V této věci soud s ohledem na námitky obou žalovaných pro