19 C 259/2021-10 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení byl závazek žalované ze smlouvy o krátkodobém spotřebitelském úvěru, kterou uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] dne 4. 6. 2019. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena do vlastních rukou v souladu s § 49 odst. 2,4 občanského soudního řádu (o.s.ř.) na adresu jejího bydliště dle evidence obyvatel dne 18. 10. 2021. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobce s navrhovaným postupem souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Po provedeném dokazování obsahem listin, které předložil žalobce, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 4. 6. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], na základě níž poskytla [právnická osoba] žalované finanční prostředky ve výši 4.000 Kč. Krátkodobý úvěr měl být žalovanou jednorázově splacen dne 17. 6. 2019 společně s poplatkem, plnícím zčásti též funkci smluvních úroků. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů a po té následovalo ověření správnosti kontaktu na základě údajů uvedených žalovanou. Žalovaná odeslala žádost o finanční prostředky právě přes webové stránky předchůdce žalobce a následně byla posuzována schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná ve smlouvě výslovně potvrdila, že je schopna úvěr řádně a včas splatit. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasila (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná se dle smlouvy o úvěru zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.343,20 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 17. 6. 2019. Žalovaná úvěr v plné výši 4.000 Kč čerpala, avšak k uvedenému datu splatnosti ani později poskytnuté peněžní prostředky navýšené o sjednaný poplatek nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem postupitele ze dne 2. 2. 2021. Žalobce doložil, že se stal nabyvatelem pohledávky za žalovanou, a je tedy ve věci aktivně legitimován. Žalovaná na svůj dluh splatný dne 17. 6. 2019 neuhradila ničeho. Nereagovala ani na předžalobní upomínku zástupce žalobce. <i>Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr v souladu s občanským zákoníkem a zákonem č. 257/2016 Sb. Převzaté prostředky se žalovaná zavázala vrátit zpět spolu se sjednaným poplatkem, věděla, jakou částku se zavazuje věřiteli vrátit kromě zapůjčené jistiny. Žalovaná nesplnila svou povinnost ze smlouvy splatit částku 6.343,20 Kč, v soudním řízení netvrdila ani neprokázala opak. Požadovaný úrok z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu dlužných spotřebitelských úvěrů v řadě případů a jde o předmět jeho podnikatelské činnosti. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků ze smluv o úvěrech je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 200 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 189 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud vzhledem k pasivitě žalované v řízení neshledal důvody pro delší lhůtu k plnění či k rozhodnutí o splátkách.