19 C 321/2021-12 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení byl závazek žalované ze smlouvy o krátkodobém spotřebitelském úvěru, kterou uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] dne 15. 2. 2019. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena do vlastních rukou v souladu s § 49 odst. 2,4 občanského soudního řádu (o.s.ř.) na adresu jejího bydliště dle evidence obyvatel dne 10. 12. 2021. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobce s navrhovaným postupem souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Po provedeném dokazování obsahem listin, které předložil žalobce, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 15. 2. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla společnost [právnická osoba] žalované finanční prostředky ve výši 3.000 Kč. Krátkodobý úvěr měl být žalovanou jednorázově splacen dne 17. 3. 2019. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovanou. Žalovaná odeslala žádost o finanční prostředky právě přes webové stránky předchůdce žalobce a následně byla posuzována schopnost žalované úvěr splácet. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, když její text žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasila (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná se dle smlouvy o úvěru zavázala splatit úvěr jednorázově dne 17. 3. 2019. Žalovaná úvěr v plné výši 3.000 Kč čerpala, avšak k uvedenému datu splatnosti ani později poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem postupitele ze dne 3. 9. 2021. Žalobce doložil, že se stal nabyvatelem pohledávky za žalovanou, a je tedy ve věci aktivně legitimován. Žalovaná na svůj dluh splatný dne 17. 3. 2019 neuhradila ničeho. Nereagovala ani na předžalobní upomínku zástupce žalobce. <i>Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr v souladu s občanským zákoníkem a zákonem č. 257/2016 Sb. Převzaté prostředky se žalovaná zavázala vrátit zpět jednorázově ve sjednaném termínu. Žalovaná nesplnila svou povinnost ze smlouvy vrátit částku 3.000 Kč, v soudním řízení netvrdila ani neprokázala opak. Požadovaný úrok z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu dlužných spotřebitelských úvěrů v řadě případů a jde o předmět jeho podnikatelské činnosti. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků ze smluv o úvěrech je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 200 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 189 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud vzhledem k pasivitě žalované v řízení neshledal důvody pro delší lhůtu k plnění či k rozhodnutí o splátkách.