30 C 137/2020-159 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně dne 15. 6. 2020 podala žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. K odůvodnění uvedla, že je u žalované zaměstnána jako účetní od 1. 6. 2019. Dne 27. 4. 2020 žalobkyně obdržela dopis s datem 20. 4. 2020 obsahující okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem z důvodů porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Porušení povinností žalobkyně bylo v okamžitém zrušení pracovního poměru specifikováno jednatelem žalované panem [jméno] [příjmení] v několika bodech. Žalobkyně na konkrétní důvody reagovala ve svém nesouhlasu s okamžitým zrušením pracovního poměru doporučeným dopisem ze dne 30. 4. 2020. Žalobkyně nikdy neobdržela ústní ani písemné upozornění o tom, že by řádně neplnila své povinnosti. Žalobkyně vyloučila, že by způsobem popisovaným žalovanou porušila své pracovní povinnosti a že by vytýkané porušení vůbec mohlo být označeno za zvlášť hrubé. Okamžité zrušení pracovního poměru žalovanou je neplatné, žalobkyně proto trvala na dalším zaměstnávání a požadovala náhradu mzdy. 2. K peněžitým nárokům v souvislosti s neplatným skončením pracovního poměru žalobkyně v podání ze dne 8. 7. 2020 uvedla, že od 21. 4. 2020 je v dočasné pracovní neschopnosti. Navrhla, aby žalované byla uložena povinnost k náhradě mzdy ve výši průměrného výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti žalobkyně a s účinností od 5. 5. 2020 do doby, kdy žalobkyni bude umožněno pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému ukončení pracovního poměru. Podáním ze dne 3. 8. 2020 upřesnila žalobkyně návrh na náhradu mzdy tak, že nárokuje od 5. 5. 2020 částku 24.632 Kč po dobu 12 měsíců, odpovídající průměrnému měsíčnímu čistému výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Požadavek na úrok z prodlení formulovala žalobkyně tak, že by jí měl být přiznán úrok z prodlení„ z této částky ode dne podání žaloby až do zaplacení“. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve vyjádření z 29. 9. 2020 podrobně popsala okolnosti změny ve vedení společnosti [právnická osoba] z původního jednatele [jméno] [příjmení] na nového jednatele [jméno] [příjmení], k nimž došlo během měsíce dubna 2020. Žalovaná trvala na tom, že se žalobkyně ve dnech 14. – 17. 4. 2020 a dne 20. 4. 2020 dopustila jednání popsaného v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 20. 4. 2020 a že uvedené jednání žalobkyně dosáhlo intenzity hrubého porušení pracovních povinností [anonymizováno]. Pracovní poměr žalobkyně dle žalované platně skončil dne 20. 4. 2020. K plnému uspokojení mzdových nároků žalobkyně došlo dne 28. 9. 2020, kdy byl žalobkyni zaslán doplatek mzdy ve výši 9.389 Kč. 4. Na základě souhlasných prohlášení účastníků a pracovní smlouvy ze dne 3. 6. 2019 vychází soud z toho, že žalobkyně od 1. 6. 2019 nastoupila u žalované do pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou na pozici účetní. Práci vykonávala v místě výkonu práce v [obec a číslo]. 5. Obsahem okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 20. 4. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná s odkazem na § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s žalobkyní okamžitě zrušila pracovní poměr s odůvodněním, že žalobkyně v období od 14. 4. 2020 do 20. 4. 2020 po převzetí společnosti novým společníkem a jednatelem [jméno] [příjmení] opakovaně odmítala splnit příkazy resp. úkoly přímo vyplývající z pracovní náplně účetní. K opakovanému bezdůvodnému odmítnutí plnění pracovních povinností přitom došlo za situace, kdy proběhla zásadní personální změna ve vedení společnosti, během níž se žalobkyně vůči nabyvateli vyslovila, že má zájem ve své práci pokračovat. Stalo se tak těsně před termínem podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení za měsíc březen 2020, tedy v období, které je s ohledem na dodržení zákonných lhůt klíčové. Z hlediska posuzování závažnosti porušení povinností žalobkyně je podstatné, že pozice účetní nabyla po změně vlastnictví žalované na důležitosti, neboť jediná žalobkyně se v rámci společnosti orientuje v administrativních a účetních záležitostech a v rámci pracovní náplně musí být k dispozici novému vedení společnosti, poskytovat vysvětlení potřebných souvislostí, na vyzvání předkládat potřebnou účetní a daňovou dokumentaci, jakož i řádně plnit své zcela běžné úkoly dané pracovní náplní. K tomuto ze strany účetní nedošlo, naopak se dopustila porušení svých pracovněprávních povinností zvlášť hrubým způsobem a to konkrétně tím, že -) 14. 4. 2020 bylo zjištěno, že za společnost nebylo podáno DPPO 2019 (daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob) včetně inventarizace aktiv a majetku s tím, že tak má žalobkyně učinit nejpozději do pondělí 20. 4. 2020 -) 15. 4. 2020 bylo zjištěno, že nejsou zaúčtovány a zařazeny přijaté faktury až šest týdnů zpětně, např. faktura č. 5132738096, 75020010349, 200203569, na což byla žalobkyně jednatelem společnosti písemně upozorněna a bylo poukázáno na neplnění jejích pracovních povinností. K urychlení daňové uzávěrky za rok 2019 přizval jednatel společnosti účetního poradce [jméno] [příjmení], z čehož žalobkyni vznikly povinnosti vůči vedení společnosti, které měla splnit do 20. 4. 2020, aby bylo možno za společnost podat DPPO 2019. -) 16. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně v rozporu se svými povinnostmi nevystavila a nezaslala vydané faktury až 14 dnů nazpět, čímž závažným způsobem ohrozila cash flow společnosti. Jednalo se zejména o faktury 200310, 200311, 200334, na což byla opět písemně upozorněna. -) 17. 4. 2020 nesplnila další přímý pokyn spočívající v podání dodatečného daňového přiznání k DPH za únor 2020 -) 20. 4. 2020 po zjištění jednatelem společnosti, že žalobkyně ani jeden jím zadaný úkol spadající do pracovní náplně nesplnila, dala žalobkyně zcela otevřeně najevo, že nehodlá být vůči novému vedení společnosti loajální. Popsaná pochybení jsou důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně, žalovaná v nich spatřuje útok na majetek zaměstnavatele, a to jednak opominutím řádné fakturace, jednak z hlediska hrozících sankcí z důvodu nesplnění daňových povinností. V důsledku jednání žalobkyně vznikla zaměstnavateli škoda, spočívající zejména v nákladech vynaložených na služby účetního poradce, který byl nucen urgentně pochybení a opominutí žalobkyně napravit. Projev neloajality žalobkyně vůči novému vedení společnosti byl označen za alarmující. 6. Dopisem žalobkyně ze dne 30. 4. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalované oznámila svůj nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru, které jí bylo doručeno dne 27. 4. 2020. Žalobkyně popsala důvody, proč považuje jednání žalované směřující k rozvázání pracovního poměru ze dne 20. 4. 2020 za neplatné. Vyjádřila se k jednotlivým dnům 14. – 20. 4. 2020 a zdůraznila, že v uvedeném období neobdržela od jednatele žalované žádné ústní či písemné upozornění o řádném neplnění povinností ani pokyn k odstranění konkrétních nedostatků v termínu do 20. 4. 2020. 7. Ze souhlasných prohlášení žalobkyně a jednatele žalované [jméno] [příjmení] vzal soud za zjištěné, že se v měsíci dubnu 2020 uskutečnila změna ve vedení společnosti [právnická osoba] Dosavadní jednatel a zároveň jediný společník žalované [jméno] [příjmení] ukončil dle údajů v obchodním rejstříku v žalované činnost dne 15. 4. 2020, novým jednatelem a společníkem se stal [jméno] [příjmení]. V souvislosti s převodem společnosti na nového majitele došlo ke snížení počtu zaměstnanců žalované z pěti na dva, kdy z původních zaměstnanců zůstali na svých pracovních místech pouze účetní (žalobkyně) a skladník. 8. Žalobkyně opakovaně popřela, že by od jednatele žalované v některém ze dnů 14. 4. – 17. 4. 2020 či v den 20. 4. 2020 obdržela v ústní či písemné formě výtku o neplnění pracovních povinností, případně pokyn, dokdy má vytýkaný stav napravit. Jednatel žalované připustil, že při ústním vytýkání pochybení a při neúspěšných pokusech o předání písemných výtek s příkazem k nápravě nebyl kromě něj a žalobkyně nikdo další přítomen (s výjimkou dne 20. 4. 2021, kdy dle jednatele mohl část rozhovoru mezi ním a žalobkyní vyslechnout účetní [jméno] [příjmení]). Zjišťování skutkového stavu se proto neobešlo bez účastnických výpovědí žalobkyně a jednatele žalované, jejichž obsah byl pak hodnocen s ohledem na další výsledky dokazování, kdy soud přihlédl především k výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. 9. [příjmení] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že pro pana [příjmení] jako pro fyzickou osobu zpracovává účetnictví cca 3 roky. Pan [anonymizováno] svědka před více než rokem oslovil, aby mu pomohl s účetní závěrkou firmy [právnická osoba] Svědek již dříve tuto činnost vykonával pro pana [jméno] [příjmení], proto souhlasil. Do žalované firmy se svědek dostavil někdy po Velikonocích 2020, nejpravděpodobněji ve středu 15. 4. 2020. Ještě před svým příchodem získal svědek určité informace dálkovým přístupem do firemního počítače [právnická osoba], který mu umožnil pan [příjmení]. Svědek byl požádán, aby u několika faktur, které mu pan [příjmení] předal den předtím v úterý večer, zhodnotil