30 C 192/2021-26 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. K této smlouvě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dispozice, kterou byl sjednán úvěrový rámec a byla v ní dále specifikována výše obchodního úroku pro hotovostní čerpání a pro bezhotovostní čerpání. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal průběžně v průběhu smluvního vztahu, a to postupnými výběry z bankovního účtu prostřednictvím bankomatů, či formou platby u jednotlivých obchodníků, jak vyplývá z výpisů ke kreditní kartě. Úvěr se žalovaný zavázal splácet formou minimální měsíční splátky stanovené jako procento z částky vyčerpaného úvěrového rámce, specifikované v dispozici, když splatnost jednotlivých splátek byla uvedena na výpise z účtu. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru s ním, přičemž získané informace si dále ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V případě žalovaného přitom shledala, že je schopen splácet požadovaný úvěr. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, zejména k prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalovaného, zaslala mu žalobkyně oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kde žalovaného informovala o prohlášení jeho úvěru za splatný ke dni 31. 7. 2020, a současně ho vyzvala k úhradě již splatné částky. 2. Žalovaná pohledávka se skládá z načerpané neuhrazené jistiny úvěru v částce 28.812 Kč a z obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky v částce 1.727,63 Kč Obchodní úrok byl žalovanému vyčíslen v oznámení o zesplatnění úvěru, přirůstání kapitalizovaného úroku k dlužné jistině bylo upraveno ve všeobecných obchodních podmínkách. Dále je žalovaná pohledávka tvořena úrokem z prodlení počítaným z částky dlužné jistiny a kapitalizovaným ke dni 26. 4. 2021 (což byl den předání případu k vymáhání advokátní kanceláři) v částce 1.647,03 Kč. Dále je žalovaná pohledávka tvořena úrokem z prodlení počítaným z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaným ke dni 26. 4. 2021 v částce 98,67 Kč. Žalobkyně požaduje přiznat úrok z prodlení i z částek kapitalizovaného obchodního úroku, neboť bylo sjednáno jeho přirůstání k jistině. V částce 600 Kč je pohledávka tvořena poplatkem za odeslání upomínky k úhradě dluhu, kdy odeslání upomínek je zpoplatněno dle sazebníku banky. Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 3. Soud vyzval žalovaného ke sdělení ve lhůtě 10 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s navrhovaným postupem souhlasí. Žalobkyně již v žalobě souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, o nařízení jednání nepožádal. 5. Po provedeném řízení vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně uvedená výše, tedy že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, v níž byl sjednán způsob a podmínky splácení revolvingového úvěru s rámcem 30.000 Kč. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky a žalovaný převážnou část poskytnutých prostředků, úroků a sjednaných poplatků nesplatil. Popsaný skutkový závěr se opírá o formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, o žádost žalovaného o uzavření smlouvy ze dne 16. 12. 2019, o smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty ze dne 18. 12. 2019, o platební historii úvěru, o oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný z 1. 8. 2020 a o předžalobní výzvu ze dne 28. 4. 2021. 6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, které žalovaný čerpal dne 19. 12. 2019. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, když místo pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 600 Kč uhradil žalobkyni pouze částku 600 Kč dne 20. 1. 2020 a 588 Kč dne 20. 2. 2020, v dalším období již žalovaný ve splácení nepokračoval. Žalobkyně proto využila svého oprávnění ze smluvních ujednání a úvěr zesplatnila ke dni 31. 7. 2020. Žalovaný dluh ze smlouvy o úvěru neuhradil, žalobkyně je proto oprávněna požadovat nesplacenou část poskytnutých prostředků včetně sjednaných úroků a poplatků. Žalobkyně má rovněž nárok na úhradu úroků z prodlení (včetně úroků z prodlení z obchodních úroků přirostlých k jistině), které požaduje v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. Soud dovodil, že v daném případě jsou při rozhodování o nákladech řízení splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyně vymáhá pohledávky z titulu nesplacených spotřebitelských úvěrů v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobkyní uplatňované nároky výstižně dopadá. 10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit jí vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 1.316 Kč, odměnu advokáta ve výši 3 x 500 Kč za úkony převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky z 28. 4. 2021, sepis žaloby, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů tj. částku 378 Kč Náklady řízení, které je žalovaný povinen nahradit žalobkyni, tak činí celkem 3.494 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta žalobkyně. 11. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.