30 C 248/2021-64 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 28. 3. 2018 smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. 225500209, v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 150.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2.700 Kč, a to počínaje dnem 20. 4. 2018. Anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků, strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 12,10 % ročně. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 28. 3. 2018 úvěr žalovanému poskytla bezhotovostním převodem prostředků ve výši úvěrového rámce na běžný účet žalovaného specifikovaný ve smlouvě a dále vydala žalovanému kreditní kartu pro účely opakovaného čerpání. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně prohlásila úvěr dopisem ze dne 24. 1. 2020 za okamžitě splatný v celé výši. 2. Žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku 127.720,73 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 6.610,96 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 1.330 Kč, smluvní pokutu ve výši 2.100 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 30. 6. 2020 ve výši 4.031,64 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 134.331,69 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala k zaplacení a nabídla mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách. 3. Soud vyzval žalovaného ke sdělení ve lhůtě 10 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s navrhovaným postupem souhlasí. Žalobkyně již v žalobě souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, o nařízení jednání nepožádal. 5. Po provedeném řízení vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně uvedená výše, tedy že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, v níž byl sjednán způsob a podmínky splácení revolvingového úvěru s rámcem 150.000 Kč. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky a žalovaný převážnou část poskytnutých prostředků, úroků a sjednaných poplatků nesplatil. Popsaný skutkový závěr se opírá o smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet z 28. 3. 2018, o platební historii úvěru, o oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný z 26. 1. 2020 a o předžalobní výzvu ze dne 2. 7. 2020. 6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 150.000 Kč, které žalovaný čerpal dne 28. 3. 2018. Žalovaný sjednané splátky neplatil řádně, žalobkyně proto využila svého oprávnění ze smluvních ujednání a úvěr zesplatnila ke dni 24. 1. 2020. Žalovaný dluh ze smlouvy o úvěru neuhradil, žalobkyně je proto oprávněna požadovat nesplacenou část poskytnutých prostředků včetně sjednaných úroků a poplatků. Žalobkyně má rovněž nárok na úhradu úroků z prodlení z částky 134.331,69 Kč (sestávající z dlužné jistiny a přirostlých obchodních úroků), které požaduje v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit jí vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 5.247 Kč a náklady právního zastoupení. Advokát žalobkyně má dle vyhlášky 177/1996 Sb. nárok na odměnu advokáta ve výši 3 x 6.380 Kč za úkony převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby, 3 režijní paušály po 300 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů tj. částku 4.208,40 Kč Náklady řízení, které je žalovaný povinen nahradit žalobkyni, tak činí celkem 29.495,40 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta žalobkyně. 10. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.