30 C 255/2021-43 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že uzavřela dne 29. 8. 2016 se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě níž poskytovala žalovanému specifikované bankovní produkty a služby. V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] specifikovaný v dispozicích ke smlouvě, jež jsou její nedílnou součástí. Dále se žalobkyně zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Žalobkyně se dále zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Žalobkyně využila svého práva a převedla dne 3. 6. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 12.998,40 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což žalobkyně písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila žalobkyně svého práva a prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 7. 1. 2020, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak ke dní podání žaloby dluží žalobkyni na jistině částku 11.373,60 Kč, smluvní pokutu ve výši 1.800 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 30. 6. 2020 ve výši 365,04 Kč, a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 1. 7. 2020 do zaplacení. 2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení ve lhůtě 10 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s navrhovaným postupem souhlasí. Žalobkyně již v žalobě souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, o nařízení jednání nepožádal. 4. Po provedeném řízení vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně uvedená výše, tedy že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, v níž byl sjednán způsob a podmínky čerpání a splácení kontokorentního úvěru. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky, žalovaný nedodržel měsíční kreditní příjem a překročil povolený limit. Žalovaný ani po převodu na úvěrový účet dlužnou částku neuhradil, ke dni 7. 1. 2020 proto došlo k zesplatnění úvěru. Popsaný skutkový závěr se opírá o smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne 29. 8. 2016, o dispozice ke smlouvě povolující [anonymizováno] s limitem 5.000 Kč, o výpis z běžného účtu, o platební historii úvěru, o dopis oznamující ukončení poskytování [anonymizováno] ze 4. 6. 2019, o oznámení banky o zesplatnění z 9. 1. 2020 a o předžalobní výzvu ze dne 2. 7. 2020. 5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru peněžní prostředky, které žalovaný čerpal a v rozporu se smluvními podmínkami řádně nevrátil. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nesplacenou část poskytnutých prostředků včetně smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení. Žalobkyně má rovněž nárok na úhradu úroků z prodlení z dlužné jistiny, které požaduje v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. Soud dovodil, že v daném případě jsou při rozhodování o nákladech řízení splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyně vymáhá pohledávky z titulu nesplacených spotřebitelských úvěrů v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobkyní uplatňované nároky výstižně dopadá. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit jí vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 3 x 300 Kč za úkony převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky z 2. 7. 2020, sepis žaloby, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů tj. částku 252 Kč Náklady řízení, které je žalovaný povinen nahradit žalobkyni, tak činí celkem 2.252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta žalobkyně. 10. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud vzhledem k pasivitě žalovaného v řízení neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.