30 C 276/2020-38 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 7.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.000 Kč od 24. 11. 2018 a smluvní pokuty vyčíslené na 4.960,80 Kč s odůvodněním, že žalovaný, jako úvěrovaný, uzavřel dne [datum] se [právnická osoba], [IČO], jako úvěrujícím (ke dni [datum] byla část závodu [právnická osoba], zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na [právnická osoba], [IČO]) (dále jen původní věřitel) smlouvu o úvěru [číslo]. Pohledávka vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy o úvěru byla postoupena [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba], [IČO], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobci; o postoupení pohledávky byl žalovaný řádně vyrozuměn. Podle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 5.000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli poskytnutý úvěr vrátit ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách, kdy první splátka byla splatná v měsíci, jenž bezprostředně následuje po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 23. 11. 2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr žalovanému poskytl v hotovosti dne 23. 10. 2017, což žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě o úvěru. Žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení s úhradou dlužné žalované částky ve výši 7.800 Kč, čímž věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru od 24. 11. 2018 do zaplacení a na sjednanou smluvní pokutu. Žalobce v návrhu uplatnil nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 7.800 Kč za dobu od 24. 11. 2018 do 20. 8. 2020 tj. za 636 dnů. Výše smluvní pokuty byla takto žalobcem stanovena na 4.960,80 Kč. 2. Podáním ze dne 4. 12. 2020 žalobce upřesnil, že žalovaná částka 7.800 Kč se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 5.000 Kč, z poplatku za správu úvěru, který žalobce uplatňuje pouze ve výši 893 Kč, z inkasního poplatku za hotovostní výběr splátek, který žalobce uplatňuje pouze ve výši 771 Kč a neuhrazeného úroku z úvěru za dobu od 23. 10. 2017 do 23. 11. 2018, který je žalobcem uplatňován pouze ve výši 1.136 Kč. Žalobce setrval na nároku na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední měsíční splátky. Nepožadoval přitom přiznat úrok z prodlení z úroků z úvěru ani úrok z prodlení z neuhrazených specifikovaných poplatků. K pohledávce z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty žalobce sdělil, že se vůči žalovanému domáhá zaplacení smluvní pokuty pouze ve výši 2.500 Kč, a to s ohledem na zákonnou limitaci výše smluvní pokuty dle ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, když celková výše poskytnutého úvěru byla 5.000 Kč. Žalobce tedy netrval na zaplacení smluvní pokuty, která převyšuje polovinu jistiny úvěru, v tomto dílčím rozsahu vzal žalobu zpět a navrhl, aby soud co do části smluvní pokuty ve výši 2.460,80 Kč řízení zastavil. 3. Žalobce zároveň podáním ze dne 4. 12. 2020 rozšířil žalobu o zaplacení smluvního úroku z úvěru ve výši 25,85 % ročně z uplatňované jistiny úvěru v částce 5.000 Kč, a to ode dne 24. 11. 2018 do zaplacení. Žalobce navrhl, aby soud změnu žaloby ve smyslu jejího rozšíření připustil, což soud učinil při jednání dne [datum]. 4. Žalovaný se k žalobě ve znění částečného zpětvzetí žaloby o část smluvní pokuty a ve znění rozšíření žaloby o smluvní úrok z dlužné jistiny nevyjádřil. 5. Soud na základě zpětvzetí žaloby v části dílčího nároku na smluvní pokutu řízení zčásti zastavil podle § 96 o.s.ř. výrokem I. rozsudku. 6. Soud vzal na základě listin předložených žalobcem za prokázaný skutkový stav, který žalobce uvedl v žalobních tvrzeních. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] předchůdce žalobce smlouvu uzavíral jako úvěrující, žalovaný jako úvěrovaný. Žalovanému byl na základě smlouvy poskytnout při podpisu smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 5.000 Kč, a to na dobu 13 měsíců. Úvěr byl poskytnut za úrok ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což odpovídá ročnímu úroku ve výši 25,85 %. Dále byl sjednán poplatek za uzavření smlouvy 200 Kč, poplatek za správu úvěru 1.100 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 950 Kč. Úvěr v celkové výši 8.650 Kč měl být splacen ve 13 měsíčních splátkách ve výši 650 Kč vždy do 23. dne v měsíci. Pro případ prodlení bylo dále sjednáno, že je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesměl přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Podpisem smlouvy dlužník mj. stvrdil převzetí poskytnuté jistiny. Součástí smlouvy byl předpis splátek, který byl žalovaným podepsán. Žalobce je ve věci aktivně legitimován na základě smluv, kterými na něj přešla pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a smluvní pokuty předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020. Výše uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru s předpisem splátek, z oznámení o postoupení pohledávek a z upomínky o zaplacení s podacím archem. 7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce po prověření úvěruschopnosti žalovaného poskytl žalovanému částku 5.000 Kč, kdy převzetí finanční hotovosti žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný měl povinnost částku 5.000 Kč věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 1.400 Kč (28 % z půjčené částky) a s poplatky za uzavření smlouvy, za správu úvěru a za hotovostní inkaso splátek. Nad poskytnutou jistinu se tedy žalovaný zavázal žalobci vrátit celkové náklady spotřebitelského úvěru 3.650 Kč. Byť se při porovnání dlužné jistiny ve výši 5.000 Kč a sjednané době splácení 13 měsíců může jevit toto plnění jako značně vysoké, soud neshledal důvod, proč by na ně neměl mít žalobce nárok. Při uzavření smlouvy muselo být žalovanému zcela nepochybně zřejmé, že věřiteli bude muset do 13 měsíců po obdržení částky 5.000 Kč vrátit ve sjednaných splátkách zpět celkovou částku 8.650 Kč. Bylo tedy pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. 9. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na úvěr zaplatil více, než žalobcem zohledněnou částku 850 Kč (z toho administrativní poplatek 200 Kč a jedna splátka 650 Kč). Z uvedených důvodů soud žalobci částku 7.800 Kč přiznal. Z dlužné jistiny [číslo] byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní úrok ve výši 25,85 % ročně. Žalobci pak byla přiznána i požadovaná smluvní pokuta 2.500 Kč vyčíslená za dobu prodlení žalovaného ve výši nepřesahující limit stanovený v § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobě o zaplacení částky 10.300 Kč vyhověl výrokem II. rozsudku. 10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. V projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu nesplacených platebních závazků v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků z úvěrových smluv je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaných, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 11. Dle § 14b advokátního tarifu vznikl zástupci žalob