30 C 277/2020-37 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 7.280 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 11. 2018 a smluvní pokuty vyčíslené na 4.622,80 Kč s odůvodněním, že žalovaná, jako úvěrovaná, uzavřela dne [datum] se [právnická osoba], [IČO], jako úvěrujícím (ke dni [datum] byla část závodu [právnická osoba], zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na [právnická osoba], [IČO]) (dále jen původní věřitel) smlouvu o úvěru [číslo]. Pohledávka vůči žalované vyplývající ze smlouvy o úvěru byla postoupena [právnická osoba] na základě smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba], [IČO], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobci; o postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna. Podle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 8.000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli poskytnutý úvěr vrátit ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách, kdy první splátka byla splatná v měsíci, jenž bezprostředně následuje po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr žalované poskytl v hotovosti dne [datum], což žalovaná potvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě o úvěru. Žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení s úhradou dlužné žalované částky ve výši 7.280 Kč, čímž věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru od 25. 11. 2018 do zaplacení a na sjednanou smluvní pokutu. Žalobce v návrhu uplatnil nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 7.280 Kč za dobu od 25. 11. 2018 do 20. 8. 2020 tj. za 635 dnů. Výše smluvní pokuty byla takto žalobcem stanovena na 4.622,80 Kč. 2. Podáním ze dne 4. 12. 2020 žalobce upřesnil, že žalovaná částka 7.280 Kč představuje dlužnou jistinu. Žalobce setrval na nároku na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední měsíční splátky. K pohledávce z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty žalobce sdělil, že se vůči žalované domáhá zaplacení smluvní pokuty pouze ve výši 4.000 Kč, a to s ohledem na zákonnou limitaci výše smluvní pokuty dle ust. § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, když celková výše poskytnutého úvěru byla 8.000 Kč. Žalobce tedy netrval na zaplacení smluvní pokuty, která převyšuje polovinu jistiny úvěru, v tomto dílčím rozsahu vzal žalobu zpět a navrhl, aby soud co do části smluvní pokuty ve výši 622,80 Kč řízení zastavil. 3. Žalobce zároveň podáním ze dne 4. 12. 2020 rozšířil žalobu o zaplacení smluvního úroku z úvěru ve výši 25,85 % ročně z uplatňované jistiny úvěru v částce 7.280 Kč, a to ode dne 25. 11. 2018 do zaplacení. Žalobce navrhl, aby soud změnu žaloby ve smyslu jejího rozšíření připustil, což soud učinil při jednání dne [datum]. 4. Žalovaná se k žalobě ve znění částečného zpětvzetí žaloby o část smluvní pokuty a ve znění rozšíření žaloby o smluvní úrok z dlužné jistiny nevyjádřila. 5. Soud na základě zpětvzetí žaloby v části dílčího nároku na smluvní pokutu řízení zčásti zastavil podle § 96 o.s.ř. výrokem I. rozsudku. 6. Soud vzal na základě listin předložených žalobcem za prokázaný skutkový stav, který žalobce uvedl v žalobních tvrzeních. Mezi předchůdcem žalobce a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] předchůdce žalobce smlouvu uzavíral jako úvěrující, žalovaná jako úvěrovaná. Žalované byl na základě smlouvy poskytnout při podpisu smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 8.000 Kč, a to na dobu 13 měsíců. Úvěr byl poskytnut za úrok ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což odpovídá ročnímu úroku ve výši 25,85 %. Dále byl sjednán poplatek za uzavření smlouvy 320 Kč, poplatek za správu úvěru 1.760 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 1.520 Kč. Úvěr v celkové výši 13.840 Kč měl být splacen ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1.040 Kč vždy do 24. dne v měsíci. Pro případ prodlení bylo dále sjednáno, že je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesměl přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Podpisem smlouvy dlužník mj. stvrdil převzetí poskytnuté jistiny. Součástí smlouvy byl předpis splátek, který byl žalovanou podepsán. Žalobce je ve věci aktivně legitimován na základě smluv, kterými na něj přešla pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a smluvní pokuty předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2020. Výše uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru s předpisem splátek, z oznámení o postoupení pohledávek a z upomínky o zaplacení s podacím archem. 7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce po prověření úvěruschopnosti žalované poskytl žalované částku 8.000 Kč, kdy převzetí finanční hotovosti žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná měla povinnost částku 8.000 Kč věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 2.240 Kč (28 % z půjčené částky) a s poplatky za uzavření smlouvy, za správu úvěru a za hotovostní inkaso splátek. Nad poskytnutou jistinu se tedy žalovaná zavázala žalobci vrátit celkové náklady spotřebitelského úvěru 5.840 Kč. Byť se při porovnání dlužné jistiny ve výši 8.000 Kč a sjednané době splácení 13 měsíců může jevit toto plnění jako značně vysoké, soud neshledal důvod, proč by na ně neměl mít žalobce nárok. Při uzavření smlouvy muselo být žalované zcela nepochybně zřejmé, že věřiteli bude muset do 13 měsíců po obdržení částky 8.000 Kč vrátit ve sjednaných splátkách zpět celkovou částku 13.840 Kč. Bylo tedy pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. 9. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na úvěr zaplatila více, než žalobcem zohledněné částky. Z uvedených důvodů soud žalobci částku 7.280 Kč přiznal. Z této dlužné jistiny byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní úrok ve výši 25,85 % ročně. Žalobci pak byla přiznána i požadovaná smluvní pokuta 4.000 Kč vyčíslená za dobu prodlení žalované ve výši nepřesahující limit stanovený v § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobě o zaplacení částky 11.280 Kč vyhověl výrokem II. rozsudku. 10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. V projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu nesplacených platebních závazků v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků z úvěrových smluv je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaných, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 11. Dle § 14b advokátního tarifu vznikl zástupci žalobce nárok na odměnu za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) a tři paušální náhrady po 100 Kč. Odměna a náhrady v částce 1.200 Kč se navyšují o DPH 21 % tj. o částku 252 Kč. Po připočtení soudního poplatku 800 Kč činí celkové náklady řízení žalobce 2.252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náklady řízení platí advokátovi žalobce. 12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s.ř., když soud vzhledem k pasivitě žalované v řízení neshledal důvody pro stanovení lhůt d