7 C 52/2021-47 — Okresní soud v Trutnově

Manželka se domáhala rozvodu manželství. Návrh odůvodnila tím, že manželé spolu po sňatku v roce 2013 nikdy nežili (ani se od té doby osobně neviděli). Ona žila v České republice, manžel v [anonymizováno]. Proto došlo postupně k odcizení. Už si s manželem nemá co říct. Pořád doufala, že sem úřady manžela pustí. Několikrát ročně kvůli tomu chodila na cizineckou policii. Nikdy se to ale nepovedlo. Nadále v takovém formálním manželství nechce zůstávat. Nechová k manželovi žádné city, nic podstatného o sobě za poslední roky neví, každý si žije vlastním životem. Manžel postupně zapomněl češtinu. Společná dcera (manžel není v rodném listě zapsaný jako otec) ho zná jen přes Skype, je to pro ni cizí člověk. Posledních 10 měsíců má manželka přítele. K projednání věci bylo nařízení jednání, ke kterému se manžel nedostavil, přestože o něm minimálně od 13. 9. 2021 věděl. S rozvodem manželství souhlasil. Upozornil ale na to, že s manželkou mají společnou dceru [jméno], o které se manželka v návrhu nezmínila, a kterou už 8 let neviděl. Přestože se o to pokoušel v minulosti několikrát, nikdy nedostal legální cestou vízum do České republiky. Nemohl tedy nikdy přijet. Aby se mohl jednání osobně zúčastnit, požádal o jeho odročení. Soud s ohledem na souhlas manžela s rozvodem manželství, možnost manžela nechat se při jednání zastoupit a zejména s ohledem na hospodárnost řízení (když manželovi se nepodařilo vycestovat do České republiky za posledních 8 let ani jednou) nevyhověl žádosti manžela o odročení jednání a projednal věc v jeho nepřítomnosti. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z oddacího listu soud zjistil, že manželé uzavřeli manželství dne 10. 6. 2013 v [anonymizováno], [země]. Manželka vstupovala do manželství jako svobodná, manžel jako rozvedený. Z výsledku lustrace v základních registrech soud zjistil, že nezletilá [jméno] [příjmení] se narodila 17. 7. 2010. Otce nemá zapsaného v rodném listě. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. p. s.“) nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle § 50 odst. 1 z. m. p. s. rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 z. m. p. s. osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Protože smlouva mezi Československou socialistickou republikou a [anonymizována dvě slova] o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, o uznání a výkonu justičních rozhodnutí a o vydávání s Dodatkovým protokolem ([anonymizováno], 12. 4. 1979; [číslo] Sb.) ani jiná mezinárodní smlouva neupravuje jinak, mají české soudy pravomoc k řízení o rozvodu manželství. Rozhodné je přitom české právo. Ze shodných skutkových tvrzení manželů vyplývá, že ti se po uzavření manželství (tedy již 8 let) osobně neviděli. Manželství účastníků tedy dlouhodobě neplní svou funkci a je pouze formálním svazkem. Ani jeden z manželů nemá zájem na zachování manželství. Protože bylo prokázáno naplnění podmínek pro rozvod manželství podle § 755 odst. 1 o. z., soud manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu manželství spatřuje soud v citovém odcizení manželů v důsledku jejich několikaletého odloučení. S ohledem na to, že nezletilá [jméno] nemá v rodném listě uvedeného otce, není dána překážka rozvodu manželství podle § 755 odst. 3 o. z. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 ve spojení s § 18 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když náklady spojení s tím, že účastník jedná ve své mateřštině, se státu nenahrazují.