9 C 180/2020-47 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 18 250 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce pronajal žalované část objektu na adrese [adresa]. Pronájem trval od [datum] do [datum]. Žalovaná při odchodu zanechala většinu svých věcí v místě ubytování s výjimkou několika drobností. Na žádné výzvy nereagovala. Věci žalované byly v roce 2018 odvezeny do sběrného dvora. Žalobce se domáhal přiznání náhrady za umístění věcí, které v jeho objektu zůstaly. Jednalo se minimálně o 10 věcí, například skříně, gauče, televizor, rádio, lůžkoviny, nádobí, různé příruční skříňky a rovněž o 3 živé kočky. K výši nároku žalobce uvedl, že ve veřejných zařízeních je účtováno za úschovu 30 až 50 Kč denně, což činí při 10 kusech věcí a 365 dnech celkem 109 500 Kč. Žalobce tento obnos zredukoval na 50 Kč denně, tj. na částku 18 250 Kč (365 dnů po 50 Kč). Podáním ze dne [datum] žalobce k uplatněnému nároku na výzvu soudu doplnil, že k odvozu věcí z jeho objektu došlo dne [datum]. Odvoz provedli pracovníci [stát. instituce]. Věci se tedy nacházely v objektu žalobce neoprávněně od [datum] do [datum]. Věci byly umístěny ve dvou obytných místnostech, v předsíni a v dalším prostoru pro odkládání věcí. Dle původní smlouvy měl žalobce žalované poskytovat ubytování do [datum]. Žalovaná porušila smlouvu tím, že odešla o 3 měsíce dříve. [stát. instituce] hodlal původně účtovat za odvoz věcí částku 2 000 Kč, od vymáhání této platby následně upustil. Žalobce v rámci uplatněného nároku nepožadoval částky spojené s telefonáty, SMS, s jednáními na úřadech, jízdné ani ztrátu času. Žalobce omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu vzhledem k věku a [anonymizována tři slova]. 2. Žalovaná se k jednání soudu dne [datum] nedostavila, i když předvolání k tomuto jednání jí bylo doručeno do vlastních rukou na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí dne [datum]. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované. 3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobou podanou Okresnímu soudu v Jičíně dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud žalované uložil povinnost odstranit její osobní majetek z objektu [adresa] v [část obce] v [příjmení] [příjmení], eventuálně zaplatit částku 2 000 Kč za odvoz věcí pověřenou firmou do sběrného dvora. Dále žalobce požadoval částku 18 250 Kč za úschovu nábytku (50 Kč x 365 dnů). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno a žádnému účastníku nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. K zastavení řízení došlo z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne [datum]. Součástí spisu je smlouva ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou. Touto smlouvou se žalobce zavázal umožnit žalované„ podnájem v přední části domu [adresa] v [část obce] v katastrálním území [územní celek]“ spolu s [jméno] [celé jméno žalované], a to na dobu do [datum] s možností prodloužení. Byla sjednána úhrada za užívání prostorů ve výši 5 000 Kč měsíčně (viz bod 3/smlouvy). Dále je součástí spisu listina nazvaná„ PROHLÁŠENÍ smluvních stran“ ze dne [datum]. Tato listina byla sepsána v souvislosti s ukončením pobytu žalované v domě [adresa] v [část obce]. V listině bylo uvedeno, že žalovaná žalobci dluží celkem 41 785 Kč. Šlo o dluh za energie (elektřina a voda) ve výši 16 725 Kč a„ za domovní odpad“ ve výši 60 Kč Dohoda o ubytování měla trvat až do [datum], tudíž se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 15 000 Kč za předčasné ukončení ubytování. Konečně se žalovaná zavázala zaplatit„ nedoplatek na elektřině za rok 2015 [číslo]“ ve výši 10 000 Kč. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. [spisová značka]. 4. Ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce podal dne [datum] proti žalované žalobu o zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím. Podáním doručeným Okresnímu soudu v Jičíně dne [datum] žalobce upřesnil, že žalovaná částka 45 000 Kč zahrnuje částku 41 785 Kč, k jejímuž zaplacení se žalovaná zavázala v písemném prohlášení ze dne [datum]. Zbývající částku 3 215 Kč žalobce požadoval„ na základě úschovy nábytku a dalšího vybavení domácnosti paní [celé jméno žalované]“ Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla žalobci přiznána částka 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení, dále náklady řízení ve výši 2 250 Kč. Platební rozkaz nabyl právní moci dne [datum]. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem domu [adresa], který je součástí stavební parcely [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí] [anonymizováno], spolu s dalšími pozemky, je [celé jméno žalobce], narozen [datum]. Žalobci pak svědčí k uvedeným nemovitým věcem věcné břemeno užívání. 6. Dle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Dle § 159 a odst. 4 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Dle § 104 odst. 1 věty prvé o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. 7. Soud při svém rozhodování nemohl přehlédnout, že žalobce nárok, který uplatňuje v tomto řízení, již zčásti uplatnil v dříve vedeném řízení u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. [spisová značka]. V uvedeném řízení byla žalobci přiznána částka 45 000 Kč s příslušenstvím. Z toho představovalo 41 785 Kč dlužnou částku, kterou se žalovaná zavázala zaplatit v písemném prohlášení ze dne [datum]. Na výzvu Okresního soudu v Jičíně pak žalobce výslovně uvedl, že částku 3 215 Kč požaduje z důvodu ponechání věcí žalované v domě [adresa] v [obec] [obec], tedy ze stejného důvodu, ze kterého požaduje celou spornou částku v tomto řízení. V tomto řízení přitom žalobce částku 18 250 Kč požaduje za celé období, po které žalovaná své věci v domě [adresa] v [obec] [obec] ponechala (od [datum] do [datum]). Nelze proto dovodit ani to, že by se částka 3 215 Kč přiznaná Okresním soudem v Jičíně týkala ponechání věcí žalované v domě [adresa] v [obec] [obec] v jiném období (žalobce pro potřeby řízení vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] nekonkretizoval, za jaké období částku 3 215 Kč požaduje). Za tohoto stavu nelze než dovodit, že částka 3 215 Kč s příslušenstvím požadovaná žalobcem v tomto řízení již byla žalobci přisouzena pravomocným platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. V tomto rozsahu je tedy dána překážka věci rozsouzené (rei iudicatae). Co do částky 3 215 Kč tedy nemohlo být o stejném nároku rozhodováno znovu. Protože se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, soudu nezbylo, než řízení co do částky 3 215 Kč s příslušenstvím zastavit (viz výrok I.). 8. Soud tak mohl o žalobou uplatněném nároku meritorně rozhodnout pouze v rozsahu 15 035 Kč s příslušenstvím. Pro potřeby tohoto rozhodnutí bylo nutno vztah mezi účastníky právně kvalifikovat. Soud předně dovodil, že žalobcem požadovanou částku nelze přiznat z titulu smlouvy o úschově. Dle § 2402 věty prvé o.z. smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval. Dle § 2406 odst. 2 o. z. úplata za úschovu náleží schovateli jen tehdy, bylo-li to ujednáno nebo plyne-li to ze zvyklostí, z předchozího styku stran nebo z předmětu činnosti schovatele. Z okolností případu je zřejmé, že movité věci ve vlastnictví žalované nebyly v domě [adresa] v [obec] [obec] ponechány s tím, že je žalobce bude pro žalovanou po sjednanou dobu opatrovat. O tom, že přinejmenším žalobce takovou vůli neměl, svědčí skutečnost, že se následně domáhal odstranění uvedených věcí (viz žaloba projednávaná u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. [spisová značka]). Navíc nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by si účastníci sjednali za úschovu věcí úplatu. Z prohlášení ze dne [datum], které bylo sepsáno při opuštění domu [adresa] žalovanou, sjednání úplaty za úschovu rozhodně dovodit nelze. Lze tedy shrnout, že částku 15 035 Kč nebylo možno přiznat jako úplatu za úschovu věcí. 9. Soud se však dále zabýval i tím, zda neexistuje jiný právní důvod, pro který by žalobce na částku 15 035 Kč právo měl. K tomu je třeba uvést, že není povinností žalobce uplatněný nárok právně kvalifikovat. Žalobce má povinnost uplatněný nárok skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným nárokem. Tuto povinnost žalobce splnil. 10. I když soud dovodil, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o úschově a že žalobce nemůže mít právo na úplatu za úschovu věcí, je nepochybné, že žalované vznikl určitý majetkový prospěch tím, že se movité věci v jejím vlastnictví nacházely v domě jiné