14 C 2/2022-21 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou doručenou soudu dne 13. 10. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 17.100 Kč s 9 % úrokem z prodlení od 12. 10. 2018 do zaplacení. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 uzavřené se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem. Žalobce požaduje částku z titulu vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi účastníky sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale tuto žalobce není schopen doložit. Žalovanému byla 26. 7. 2018 poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se tak bez spravedlivého důvodu obohatil a toto obohacení musí vydat. Na výzvu soudu žalobce doplnil svá tvrzení podáním ze dne 7. 2. 2022, ve kterém uvedl, že žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 10.000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 4.800 Kč a poplatku za prodloužení data splatnosti ve výši 3.300 Kč, přičemž žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 1.000 Kč. Termín splatnosti dovozuje žalobce s dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaný u jednání dne 14. 3. 2022 uvedl, že si není vědom, že by si nějakou částku podle žaloby půjčil, nepamatuje si to. V roce 2018 měl zdravotní problémy, byl léčen na [anonymizováno]. Nepamatuje si, že by se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu. Potvrdil, že na dokladu o platbě částky 10.000 Kč je jeho účet. Pro případ, že by měl žalobci platit nějakou částku, požádal o povolení splátek s tím, že pracuje, má příjem kolem 26.000 Kč měsíčně, ale nemá úspory, protože má 4 exekuce na plat. Z návrhu smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že jako věřitel je uvedena společnost [právnická osoba], jako dlužník žalovaný, jako předmět je uveden úvěr 10.000 Kč, návrh je datován dne 26. 7. 2018, není podepsán. Z návrhu dodatku smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že je datován dne 10. 9. 2018, řeší splatnost úvěru. Není podepsán. Z dokladu o platbě bylo zjištěno, že dne 26. 7. 2018 byla na účet číslo [bankovní účet] poukázána částka 10.000 Kč. Žalovaný potvrdil, že se jedná o jeho účet. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupilo pohledávku za žalovaným žalobci. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 22. 1. 2020, pohledávka je specifikována jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2020 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 17.600 Kč a nákladů právního zastoupení 7.695 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 743750 ze dne 26. 7. 2018. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla v roce 2018 vedena jednání o uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný si na uzavření smlouvy nepamatuje, žalobce sám uznává, že řádně uzavřenou smlouvu se mu nepodařilo dohledat, a po žalovaném se domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce převedl 26. 7. 2018 na účet žalovaného částku 10.000 Kč. Dle žalobce žalovaný před podáním žaloby vrátil 1.000 Kč. Žalovaný netvrdí a neprokazuje, že by vrátil vyšší částku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ve které se ale domáhá plnění ze smlouvy o úvěru, nikoliv vydání bezdůvodného obohacení. <i>Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> Právní předchůdce žalobce zaslal na účet žalovaného částku 10.000 Kč, aniž došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Došlo tak k plnění bez právního důvodu a žalovanému vzniklo na úkor žalobce, který se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek, bezdůvodné obohacení, které je povinen dle § 2991 o. z. vydat. Bezdůvodné obohacení však vzniklo pouze v rozsahu, ve kterém žalovaný plnění obdržel a nevrátil, tj. co do částky 9.000 Kč. Na účet žalovaného byla poukázána částka 10.000 Kč, ze které částku 1.000 Kč před podáním žaloby vrátil. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9.000 Kč. Žalobce až do podání žaloby nevyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, a to ani v předžalobní upomínce. Žalovaný tak byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení až doručením žaloby dne 18. 2. 2022, proto se dostal do prodlení se zaplacením částky 9.000 Kč až od 19. 2. 2022 a je povinen dle § 1970 o. z. zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 9.000 Kč ode dne následujícího po doručení žaloby do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k zaplacení přisouzené částky byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný není dle svého vyjádření schopen jednorázové úhrady, ale má příjem ze zaměstnání a je proto schopen platit splátky. Žalovanému proto byly povoleny splátky v přiměřené výši tak, aby dlužná částka včetně příslušenství byla uhrazena do 10 měsíců. Povolení splátek není pro žalobce nepřiměřeně zatěžující, neboť pokud žalovaný splátky dodrží, bude zaplaceno v přijatelné době, aniž by bylo nutno vést exekuci. Pokud nikoliv, stane se splatným celý dluh. Co do částky 8.100 Kč byla žaloba zamítnuta, neboť v tomto rozsahu žalovanému bezdůvodné obohacení nevzniklo. Sám žalobce uznává, že nemá k dispozici platně uzavřenou smlouvu a plnění se domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, ale na druhé straně požaduje zaplacení částky 8.100 Kč jako poplatků (za poskytnutí úvěru a prodloužení splatnosti) dle smlouvy, jejíž platné uzavření ani netvrdí a neprokazuje. S ohledem na to, že se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení, nikoliv plnění ze smlouvy, nebyl žalobce vyzývám k doplnění tvrzení a důkazů ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Společně s částkou 8.100 Kč byl zamítnut požadovaný úrok z prodlení, neboť ohledně této částky, která je požadována nedůvodně, se žalovaný nemohl do prodlení dostat. Z přisouzené částky 9.000 Kč byl úrok z prodlení zamítnut za dobu, kdy ještě prodlení žalovaného nenastalo. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch účastníků ve věci je cca poloviční (přisouzená částka x zamítnutá částka a větší část úroku z prodlení), proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.