15 C 13/2022-29 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se domáhal zaplacení částek uvedených shora s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr ze smlouvy o úvěru ze dne 02.12.2020; jednalo se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření dané smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba], [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla. Na základě uvedené úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 8000.00 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 264.00 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy plynoucí řádně a včas neplnil, žalobce tak požadoval zaplatit částku ve výši 12547.00 Kč sestávající z: - neuhrazené jistiny ve výši 8000 Kč - poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč - poplatku za expres výplatu ve výši 199Kč - úroků v celkové výši 1568 Kč - účelně vynaložených nákladů ve výši 560Kč a smluvních pokut v celkové výši 1956 Kč Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Z obsahu žalobcem předložených listin vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená výše, tedy že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, v níž byl sjednán způsob a podmínky splácení úvěru. Žalobce na základě uvedené smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky 8 000 Kč, žalovaný porušil svou povinnost dodržovat sjednané splátky. Závěr o skutkovém stavu se opírá o úvěrovou smlouvu, výpis z účtu, splátkový kalendář. Provedení jiných důkazů účastníci nenavrhli, ani potřeba jejich provedení nevyšla v řízení najevo. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru peněžní prostředky. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy plynoucí řádně a včas neplnil. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 252 Kč tj. DPH ve výši 21%. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.