15 C 21/2022-28 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobce uvedl, že dne 24.04.2019 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru č. 0285267 jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 15 000 Kč žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 4 000,01 Kč, která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 1 994,62 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 2 005,39 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 23 887,99 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 13 005,38 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 10 882,61 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 24.06.2020. V důsledku prodlení žalovanéh vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.07.2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 05.08.2021. Žalobce požadoval zaplatit: nesplacenou jistinu 13 005,38 Kč s příslušenství uvedené ve výroku tohoto rozsudku a smluvní pokutu ve výši 4 564,89 Kč. K této smluvní pokutě žalobce uvedl, že nárok na tuto vyplývá ze 4. odstavce smlouvy – kde byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení a tato je žádána výhradně z nesplacené jistiny. Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <b>Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</b> <b>Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</b> <b>Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.</b> <b>Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</b> Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena úvěrujícím resp. jeho právním nástupcem. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že úvěrující a úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit ve sjednané lhůtě společně s poplatkem za poskytnutí úvěru 12 888. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila ani neprokázala, že z uvedených částek cokoliv zaplatila. Soud proto žalobci žalobě vyhověl. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaná je proto povinna nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 S., a to za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů. Náklady řízení, které je žalovaná povinna nahradit žalobci, tak činí celkem 2 252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.