15 C 346/2021-24 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobce uvedl, že žalovaná v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřela se žalobcem dne 28.07.2019 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 6907187763; úvěrový rámec činil 25500.00 Kč. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4. 00 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 40710.00 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 27 180.00 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce tedy úvěr zesplatnil ke dni 16.06.2021, jak vyplývá ze Splátkového kalendáře. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 16.06.2021. Jelikož žalovaná na výzvy žalobce nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši 20697.20 Kč sestávající z: - neuhrazené jistiny ve výši 18797.20 Kč - nákladů na vymáhání ve výši 400.00 Kč - smluvních pokut účtovaných ve výši 1500.00 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen. Z obsahu žalobcem předložených listin vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená výše, tedy že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, v níž byl sjednán způsob a podmínky splácení úvěru. Žalobce na základě uvedené smlouvy poskytl žalované peněžní prostředky shora uvedené, žalovaná však porušila svou povinnost dodržovat sjednané splátky. Úvěr byl proto zesplatněn. Závěr o skutkovém stavu se opírá o úvěrovou smlouvu včetně úvěrových podmínek a splátkový kalendář. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by svůj dluh ze smlouvy o úvěru žalobci v plném rozsahu uhradila. Provedení jiných důkazů účastníci nenavrhli, ani potřeba jejich provedení nevyšla v řízení najevo. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru peněžní prostředky. Žalovaná svůj závazek zpočátku plnila dle smlouvy, následně však přestala úvěr splácet, což vedlo k zesplatnění úvěru. Ze všech popsaných důvodů bylo žalobě vyhověno. Žalobce má rovněž nárok na úhradu sjednaného úroku z úvěru a úroků z prodlení, které žalobce požaduje v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 828 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o DPH ve výši 21%. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení v celkové výši 2 280 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.