15 C 360/2022-72 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobce uvedl, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu, a to na základě Žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání č. 003363068 ze dne 29.9.2009 a Oznámení o poskytnutí povoleného přečerpání k žádosti reg. č. 003363068R ze dne 29.9.2009. Žalobce následně umožnil žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč. Poskytnuté peněžité prostředky byly dle Smlouvy o povoleném přečerpání úročeny úrokovou sazbou ve výši 16,9 % ročně. III. Dle čl. 13 obchodních podmínek pro povolené přečerpání běžného účtu je žalobce oprávněn účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků. Žalované dlužné poplatky ve výši 1 150 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za upomínku k úhradě dlužných částek ve výši 150 Kč, poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši 500 Kč (ze dne 16.8.2021, 24.9.2021). Žalovaný se naposledy ocitl v prodlení ke dni 12.8.2021, žalobce přistoupil k níže uvedenému zesplatnění po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek resp. dlužných poplatků až po odeslání " Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky" žalovanému dne 24.9.2021. Na základě porušení shora uvedené povinnosti byly předmětným Oznámením o zesplatnění veškeré závazky žalovaného prohlášeny za splatné ke dni 29.10.2021. Žalovaný k datu vyhotovení předmětného Oznámení o zesplatnění dlužil žalobci částku 11936,54 Kč. <i>Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Ve věci byly provedeny důkazy žádostí o poskytnutí [anonymizováno] Povoleného přečerpání účtu; Oznámením o poskytnutí Povoleného přečerpání účtu, Oznámením zesplatnění; Předžalobní výzvou. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s celkovým limitem ve výši 10 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán způsob a termíny splácení úvěru a pevná úroková sazba ve výši 16,90 %. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, na což byl opakovaně žalobcem upozorňován a vyzýván k úhradě dlužné částky; žalovaný úvěr ani přes opakované výzvy žalobce dále nesplácel, proto byl úvěr zesplatněn. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokazoval, že by žalobci zaplatil jakoukoliv částku. Proto soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení požadovaného v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, vznikl mu nárok na vynaložené náklady řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 252 Kč tj. DPH ve výši 21%. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. Soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá pohledávky z titulu pohledávek z neplaceného kontokorentního úvěru v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalované, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.