15 C 369/2022-41 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr. Žalobce uvedl, že uzavřel s žalovanou dne 21.1.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 8141300, na základě které byl žalované ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27500 Kč převedl v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu, tedy účet určený žalovanou a to dne 17.2.2022, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků. Zbytek Peněžitých prostředků ve výši 2500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Celková cena úvěru činila 42 000 Kč – tuto se žalovaná zavázala uhradit žalobci v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1050 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20.2.2022. Žalovaná v dohodnutých měsíční splátkách žalobci úvěr nesplácela řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru a žalované bylo následně zasláno Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 2.7.2022. Žalobce uzavřel, že žalovaná byla ke dni podání žaloby v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 30 538 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3250 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 27288 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 2.7.2022, kdy zesplatněná část jistiny činila 27288 Kč, dluh na splátkách činil 3250 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1595 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 1655 Kč (celková dlužná jistina ke dni žaloby představovala částku ve výši 27 288 Kč + 1655 Kč, což v součtu činí na jistině 28 943 Kč a na úrocích 1 595 Kč). Konečně pak ještě žalobce požadoval v souladu s čl.IV.,bod 4.,písm.b) ,d) Smlouvy o úvěru náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, celkem částku ve výši 300 Kč (tj.3x 100 Kč). Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Soud vzal na základě předložených důkazů za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená shora, tj. že po řádném prověření úvěruschopnosti žalované byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalobce žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly úvěrové podmínky žalobce. Žalovaná se ve smlouvě zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách a tyto povinnosti neplnila. Uvedená skutková zjištění soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně Úvěrových podmínek žalobce, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (uzavření smlouvy), formuláře pro posouzení úvěruschopnosti zákazníka včetně příloh, potvrzení o provedení transakce a úvěrové a platební historie, vč. oznámení o zesplatnění úvěru. <i>Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> Soud na základě předložených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky došlo platně ke vzniku smluvního vztahu, a to uzavřením smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaní měla tyto peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit způsobem a ve lhůtách stanovených smlouvou. Žalovaná byla v řízení nečinná, netvrdila a ani neprokázala, že dlužné částky, které jsou žalobou uplatněny, zaplatila. Žalobce doložil výši dlužné jistiny i příslušenství a smluvních pokut, které v tomto řízení vymáhá. Žalobcem uplatněný nárok má oporu v úvěrové smlouvě a úvěrových podmínkách. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobci přísluší i úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaná je proto povinna nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 1 288 Kč; dále odměnu advokáta ve výši 1 500 Kč dle § 11 ve spojení s § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 500 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a nárad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení, které je žalovaná povinna nahradit žalobci, tak činí celkem 3 466 Kč. Soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá pohledávky z titulu z nesplaceného spotřebitelského úvěru v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších..