15 C 49/2022-26 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobce uvedl, že dne 31.12.2018 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru č. 0286417, jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 29.02.2020. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 11 991,99 Kč, která odpovídá 6 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem započteny poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 6 132 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 5 859,99 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 29.02.2020. Ode dne 01.03.2020 je tedy žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.07.2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 05.08.2021. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobce požadoval smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 8 868 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 01.03.2020 do 11.06.2021. Žalobce tak po žalované nárokoval smluvní pokutu za prodlení se splacením závazku ve výši 4 141,36 Kč, která zároveň reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. <b>Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</b> <b>Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</b> <b>Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</b> <b>Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</b> Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena úvěrujícím resp. jeho právním nástupcem. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že úvěrující a úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila, v řízení byla nečinná. Netvrdila ani neprokázala, že z částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku cokoliv zaplatila. Soud proto žalobci přiznal celkovou částky uvedené ve výroku shora. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby částku 300 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a představují celkem 1 200 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21% DPH z částky 1 200 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 2 252 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám zástupkyně žalobce. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.