19 C 88/2021-692 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 4. 2021 ve znění po částečném zastavení řízení ze dne 16. 9. 2021 usnesením č.j. 19 C 88/2021-562 k částečnému zpětvzetí žaloby ze dne 16. 9. 2021, po částečném zastavení řízení ze dne 23. 9. 2021 usnesením č.j. 19 C 88/2021-603 k částečnému zpětvzetí žaloby ze dne 23. 9. 2021 u jednání soudu a po částečném zastavení řízení ve výroku II. rozsudku k částečnému zpětvzetí žaloby ze dne 13. 12. 2021 se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s nimi smlouvu o převodu pozemků ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě uvedli, že jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb. (zákona o půdě) a to na základě rozhodnutí [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] – [pozemkový úřad] vyjmenovaných v bodě I. smlouvy obsažené ve výroku tohoto rozsudku. Pozemky, které nebyly žalobcům vydány shora uvedenými rozhodnutími, byly žalovaným původně oceněny jako pozemky zemědělské, bez zohlednění jejich stavebního charakteru. V důsledku této skutečnosti žalovaný stanovil výši restitučního nároku žalobců v několikanásobně nižší hodnotě, než která odpovídá skutečnému charakteru žalobcům nevydaných pozemků, tj. charakteru pozemků určených dle platné územně plánovací dokumentace k zástavbě. Žalobci s tímto postupem žalovaného a jím stanovenou výší restitučního nároku dlouhodobě nesouhlasili a žalovaného opakovaně upozorňovali na skutečnosti, které dle nich opodstatňovaly ocenění nevydaných pozemků jako pozemků stavebních. Ani přes tyto skutečnosti však žalovaný svůj postoj v otázce ocenění restitučního nároku nepřehodnotil. Žalobci tak byli nuceni se se svými nároky obrátit na soud. Až v průběhu vedených soudních řízení a pod tíhou v nich vydaných pravomocných rozhodnutí žalovaný uznal své pochybení při ocenění žalobcům nevydaných pozemků a restituční nároky žalobců přecenil. Aktuální výše nároků žalobců, po jeho částečném uspokojení na základě soudních rozhodnutí, je 874.446,53 Kč, když na žalobce a) připadá 436.479, 625 Kč a na žalobce b) 437.966, 905 Kč. Protože žalovaný k vypořádávání restitučních nároků žalobců přistupuje liknavě a svévolně, dovozují žalobci s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu svůj nárok na převod konkrétních náhradních pozemků prostřednictvím žaloby na nahrazení projevu vůle, když se NS ČR vyjádřil opakovaně v rámci dovolacích řízení přímo ve vztahu k žalobcům a jejich nárokům v rozhodnutích č.j. 28 Cdo 5249/2016 – 252, 28 Cdo 155/2016-643 a dovodil svévoli a liknavost žalovaného včetně jeho pochybení při ocenění nároku žalobců z těchto pozemků. Na závěru o liknavém a svévolném přístupu žalovaného [příjmení] [jméno] trval i v aktuálních v rozhodnutích č.j. 28 Cdo 1191/2020-682 ze dne 2. 6. 2020 a č.j. 28 Cdo 1666/2020-853 ze dne 12. 8. 2020, když uzavřel, že závěr o liknavém s svévolném přístupu žalovaného je v případě žalobců dán na není namístě jej revokovat. 2. Co se týče argumentu žalovaného, že žalobci se mohou domoci náhradního pozemku účastí ve veřejné nabídce, pak žalobci uvádí, že kvalita ani kvantita těchto nabídek není dostatečná. Současně žalovaný dlouhodobě upřednostňuje úplatné převody pozemků ve vlastnictví státu na třetí osoby před uspokojováním nároků oprávněných osob. Žalobci z žalovaným zveřejňovaných veřejných nabídek pozemků zjistili, že do nabídek nejsou zařazovány pozemky, které by odpovídaly vlastnostem pozemků nevydaných, a současně se veřejná nabídka rok od roku snižuje. Žalovaný dlouhodobým nesprávným oceněním restitučního nároku žalobců znemožnil žalobcům plnohodnotnou účast ve veřejných nabídkách. Současně veřejné nabídky nemají takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob. I přes výše uvedené se žalobci aktivně zúčastnili několika veřejných nabídek pozemků pro oprávněné osoby, leč bezúspěšně, a to žádostí o převod pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ze dne 6.4.2020 (sdělením ze dne 27.4.2020 byli žalobci informováni pracovištěm žalovaného o stažení pozemku z veřejné nabídky z důvodu nařízení předběžného opatření, kterým byla žalovanému zakázána dispozice s pozemkem), žádostí o převod pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] a parc. [číslo] v k.ú. [obec] ze dne 6.4.2020 (jelikož o převod pozemku požádalo více oprávněných osob, byla uskutečněna výzva k podání nabídky nároků na převod pozemku, ve které nebyli žalobci úspěšní), žádostí o převod pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] ze dne 6.4.2020 (sdělením KPÚ pro [anonymizována dvě slova] ze dne 18.5.2020 byli žalobci informováni o podané žalobě na vydání daného pozemku). Výsledky, jakož i samotný průběh veřejných nabídek pak žalobce pouze utvrdily v závěru, že jejich prostřednictvím nelze jejich restituční nárok adekvátně uspokojit. 3. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Uvedl, že žalobcům obecně právo na převod konkrétních pozemků nesvědčí a restituční nároky lze v souladu se zákonem vypořádávat pouze cestou účasti ve veřejných nabídkách, které žalovaný organizuje. Uspokojení restitučního nároku soudní cestou přichází v úvahu pouze tehdy, kdy je dán liknavý a diskriminační postup žalované vůči oprávněným osobám a oprávněné osoby se dlouhodobě a neúspěšně snaží uspokojit restituční nárok v systému veřejných nabídek, tj. přes jejich aktivitu se jim nedaří restituční nárok uspokojit, což není případ žalobců. Množství a kvalita pozemků nabízených ve veřejných nabídkách je naprosto dostatečná. Ze strany žalovaného rozhodně nejde o svévolný či liknavý přístup k nároku žalobců. Je vinou žalobců, že se nedostatečně pečlivě účastnili veřejných nabídek a toto nelze přičítat k tíži žalovaného. Od roku 2018 je celková výše restitučního nároku žalobců mezi účastníky nesporná a žalobcům nic nebrání v účasti ve veřejných nabídkách. Žalobci nijak neprokazují, že by jim po přecenění nároku bránily v uspokojení jejich nároku ve veřejných nabídkách jakékoli překážky. Žalobci jsou však pasivní, nesnaží se dostatečně hlásit do veřejných nabídek a pouze se snaží u mnoha soudů napříč republikou žalovat stát, když např. se žalovaní účastnili veřejné nabídky vyhlášené dne 6. 3. 2020, kde bylo nabízeno celkem 1150 pozemků a žalobci disponující v té době nárokem přesahujícím 2 miliony požádali o převod pouze čtyř pozemků v hodnotě desetitisíců a při dalších jejich účastech ve veřejných nabídkách nabídli nedostatečnou částku za nabytí pozemku. Takový postup lze shledat účelovým. Současně nelze považovat za správný takový postup soudu, který by byl založen na tom, že pokud již jednou bylo v restituční otázce žalobcům vyhověno, bude jim vyhověno vždy. Soudy jsou naopak povinny neustále zkoumat aktivitu žalobců a postup žalované. Přístup žalované k žalobcům je nutný posuzovat ke dni vydání rozhodnutí, nikoliv s ohledem na dřívější závěry jiných soudů. 4. Dále žalovaný namítl následující překážky převoditelnosti pozemků, které jsou předmětem žaloby. Uvedl, že k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec] uplatnil právo na nárokový převod žádostí ze dne 28. 7. 2016 vlastník (spoluvlastník) sousedícího pozemku dle § 11 odst. 1 zákona č. 503/2012, o Státním pozemkovém úřadu (zákon o SPÚ) ve znění platném a účinném do 31. 7. 2016, přičemž i když v jeho platném znění se § 11 odst. 1 již nenachází, platí přechodná ustanovení čl. II odst. 2 zákona č. 185/ 2016 Sb. a nárok na převod na základě výše uvedené žádosti nadále trvá. U pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] žalovaný neeviduje žádnou zákonnou překážku převodu, tento však fakticky slouží jako parkoviště přiléhajícího stavebního objektu na pozemku parc. [číslo] je s ním funkčně spojen. Současně všechny tři výše uvedené pozemky se nachází v rozsáhlém ochranném pásmu KRNAP a jsou i proto k převodu nevhodné. U pozemku par. [číslo] v k.ú. [obec] I žalovaný nenamítl žádnou zákonnou překážku převoditelnosti, namítl pouze, že je zde funkční propojenost a nevhodnost pozemku k převodu, neboť jeho část fakticky slouží jako zahrada přiléhajícího stavebního objektu (domu) na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a dále se pozemek nachází v rozsáhlém ochranném pásmu KRNAP. U pozemků par. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] žalovaný nenamítal žádnou zákonnou ani judikaturní překážku převoditelnosti. 5. K žalovaným tvrzeným překážkám převoditelnosti se žalobci ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v k. ú. [obec] vyjádřili tak, že žádosti třetích osob o úplatný převod pozemků nemají předost před uspokojením nároků osob oprávněných dle zákona o půdě, naopak restituční nároky oprávněných osob mají přednost před ostatními převody. Nadto žádost podaná dne 28. 7. 2016, tj. před více než pěti lety, je promlčena (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 889/2020). Co se týče pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], pak z ortofotomapy vyplývá, že objekt společnosti [právnická osoba], která část předmětného pozemku využívá pro odstavení vozidel (zřejmě bez právního důvodu), je vlastní