30 C 163/2022-22 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že jeho předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 7. 2. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 15.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 5 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Převzetím kreditní karty žalovaný vyslovil souhlas s výší úvěrového rámce stanoveného bankou a se zvolenými doplňkovými službami. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky dle sazebníku. Banka svůj závazek splnila, otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a prohlásila úvěr poskytnutý dle smlouvy o úvěru dopisem ze dne 31. 7. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť žalovaný porušil ve smlouvě sjednanou splátkovou povinnost. 2. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, kterou byla pohledávka banky za žalovaným převedena na žalobce. Žalovaný po změně věřitele neuhradil žalobci žádnou částku a nadále dluží žalobci na jistině částku 14.834,07 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1.111,47 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách) smluvní poplatky ve výši 1.500 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 16. 9. 2021 ve výši 1.425,60 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 17. 9. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 17,88 % ročně z dlužné jistiny od 17. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku zástupce žalobce. 3. Soud vyzval žalovaného ke sdělení ve lhůtě 10 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s navrhovaným postupem souhlasí. Žalobce již v žalobě souhlasil s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, o nařízení jednání nepožádal. 5. Po provedeném řízení vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená výše, tedy že mezi žalovaným a [právnická osoba] byla uzavřena shora uvedená smlouva, v níž byl sjednán způsob a podmínky splácení revolvingového úvěru. Předchůdce žalobce na základě uvedené smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky a žalovaný část poskytnutých prostředků, úroků a sjednaných poplatků nesplatil. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla bankou postoupena na žalobce, který je tak ve věci aktivně legitimován. Popsaný skutkový závěr se opírá o smlouvu ze dne 7. 2. 2018 včetně dispozic ke smlouvě, o sazebník poplatků, o transakční výpis z úvěrového účtu žalovaného, o rozhodnutí banky o zesplatnění v dopise z 1. 8. 2020, o smlouvu o postoupení pohledávky včetně oznámení změny věřitele žalovanému, o předžalobní výzvu ze dne 12. 11. 2021 a podací archy potvrzující odeslání oznámení a výzev žalovanému. 6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru peněžní prostředky formou revolvingového úvěru. Žalovaný porušil závazek řádně hradit sjednané splátky, proto banka využila svého oprávnění ze smluvních ujednání a úvěr zesplatnila. Žalovaný dluh ze smlouvy o úvěru neuhradil, jeho splatný závazek přešel postoupením na žalobce. Žalobce je proto oprávněn požadovat nesplacenou část poskytnutých prostředků včetně sjednaných úroků. Žalobce má rovněž nárok na úhradu smluvních úroků a úroku z prodlení, které požaduje v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu postoupených závazků z úvěrových smluv v řadě případů, je to náplní jeho podnikatelské činnosti. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků ze smluv o úvěrech je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, vznikl mu nárok na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 252 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 2.252 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. 11. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.