30 C 265/2022-42 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že jeho předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 5. 2. 2020 Smlouvu o [anonymizována tři slova] č. 8737/ /166836602/. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 12,99 % ročně a s dalšími poplatky podle smlouvy a ceníku. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a sjednané splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s produktovými podmínkami dne 24. 11. 2021 k zesplatnění úvěru. 2. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2022, kterou byla pohledávka banky za žalovaným převedena na žalobce. Žalovaný po zesplatnění ani po změně věřitele neuhradil žalobci žádnou částku a nadále dluží žalobci na jistině částku 194.852,48 Kč, dále smluvní úrok ve výši 26.067,77 Kč a dlužný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 387,14 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku zástupce žalobce. 3. Soud vyzval žalovaného ke sdělení ve lhůtě 10 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s navrhovaným postupem souhlasí. Žalobce již v žalobě souhlasil s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, o nařízení jednání nepožádal. 5. Po provedeném řízení vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená výše, tedy že mezi žalovaným a [právnická osoba] byla uzavřena shora uvedená smlouva, v níž byl sjednán způsob a podmínky splácení úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr 200.000 Kč splatit ve 120 anuitních splátkách ve výši 2.985,04 Kč. Předchůdce žalobce na základě uvedené smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve prospěch účtu klienta dne 5. 2. 2020, žalovaný část poskytnutých prostředků, úroků a sjednaných poplatků nesplatil. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla bankou postoupena na žalobce, který je tak ve věci aktivně legitimován. Popsaný skutkový závěr se opírá o smlouvu ze dne 5. 2. 2020 (návrh smlouvy, akceptace bankou), o sazebník poplatků, o platební historii úvěru žalovaného, o oznámení banky o prohlášení dluhu za splatný v dopise z 24. 11. 2021, o smlouvu o postoupení pohledávky včetně oznámení změny věřitele dopisem z 10. 1. 2022, o předžalobní výzvu ze dne 24. 3. 2022 a podací archy potvrzující odeslání oznámení a výzev žalovanému. <i>6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 9. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru peněžní prostředky formou bezhotovostního úvěru. Žalovaný porušil závazek řádně hradit sjednané splátky, proto banka využila svého oprávnění ze smluvních ujednání a úvěr zesplatnila. Žalovaný dluh ze smlouvy o úvěru neuhradil, jeho splatný závazek přešel postoupením na žalobce. Žalobce je proto oprávněn požadovat nesplacenou část poskytnutých prostředků včetně sjednaných úroků, jejichž výše odpovídá limitaci v ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce má rovněž nárok na úhradu úroku z prodlení, které požaduje v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, vznikl mu nárok na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 7.795 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 8.900 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 5.796 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 41.191 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. 11. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.