30 C 301/2022-61 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se návrhem podaným k místně nepříslušnému soudu dne 7. 5. 2020 domáhal vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že jeho předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě níž se banka zavázala poskytnout žalované bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky banky, produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaná seznámila a souhlasila, stejně tak jako s obsahem úrokového lístku a sazebníku poplatků. Banka se zavázala zřídit a vést pro žalovanou bankovní účet č. [bankovní účet], specifikovaný v dispozicích ke smlouvě, jež jsou její nedílnou součástí. Dále se banka zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalované a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaná se zavázala svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. Banka se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaná svou povinnost nesplnila, zejména tím, že překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. Banka využila svého práva a dne 2. 10. 2017 převedla aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 16.994,91 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovanou v pravidelných splátkách. Žalovaná svoji povinnost splácení nesplnila a dlužnou částku neuhradila, banka proto prohlásila úvěr za splatný ke dni 6. 2. 2018. 2. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020, kterou byla pohledávka banky za žalovanou převedena na žalobce. Žalovaná po změně věřitele neuhradila žalobci žádnou částku a nadále dluží žalobci na jistině částku 15.494,91 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 2. 2020 ve výši 755,82 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z dlužné jistiny od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaná nereagovala na předžalobní upomínku zástupce žalobce. 3. Soud vyzval žalovanou ke sdělení ve lhůtě 10 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s navrhovaným postupem souhlasí. Žalovaná obdržela žalobu do vlastních rukou dne 21. 6. 2022, výzvu k vyjádření pak dne 26. 10. 2022, ve stanovené lhůtě na výzvu nereagovala, nevyjádřila se ani k uplatněnému nároku. Žalobce již v žalobě souhlasil s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po provedeném řízení vzal soud za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená výše, tedy že mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena shora uvedená smlouva pro vedení bankovního styku. Banka na základě smlouvy poskytla žalované za sjednaných podmínek spotřebitelský kontokorentní úvěr povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu. Žalovaná přestala dodržovat své smluvní závazky, úvěr byl proto zesplatněn a nadále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla bankou postoupena na žalobce, který je tak ve věci aktivně legitimován. Popsaný skutkový závěr se opírá o smlouvu o bankovních produktech a službách včetně dispozic ke smlouvě, o sazebník poplatků, o transakční výpis z úvěrového účtu žalované, o oznámení banky o zesplatnění v dopise z 6. 2. 2018, o smlouvu o postoupení pohledávky včetně oznámení změny věřitele žalované dopisem z 28. 2. 2020, o předžalobní výzvu ze dne 31. 3. 2020 a o podací archy potvrzující odeslání oznámení a výzev žalované. 5. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobce poskytl žalované na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru peněžní prostředky formou kontokorentního úvěru. Žalovaná porušila podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období, banka využila oprávnění ze smluvních ujednání a úvěr zesplatnila. Žalovaná dluh ze smlouvy o úvěru neuhradila, její splatný závazek přešel postoupením na žalobce. Žalobce je proto oprávněn požadovat nesplacenou část poskytnutých prostředků včetně sjednaných úroků. Žalobce má rovněž nárok na úhradu úroku z prodlení, které požaduje v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. Při rozhodování o nákladech řízení soud v projednávaném případě soud dovodil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce vymáhá své pohledávky z titulu postoupených závazků z úvěrových smluv v řadě případů, je to náplní jeho podnikatelské činnosti. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení uzavřených smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění nároků ze smluv o úvěrech je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, vznikl mu nárok na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení skládající se z odměny advokáta za tři úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka) a tří paušálních náhrad po 100 Kč dle §14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady se navyšují o 252 Kč tj. DPH ve výši 21 %. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení v celkové výši 2.252 Kč splatné k rukám advokáta žalobce. 10. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud vzhledem k pasivitě žalované v řízení neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.