6 C 12/2022-29 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 1. 6. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 9 704 Kč, která sestávala z dlužné jistiny 3 000 Kč, nákladů spojených s vymáháním pohledávky 2 600 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 3 204 Kč a smluvní pokuty 900 Kč. K odůvodnění návrhu žalobkyně uvedla, že na základě žádosti žalované ze dne 27. 2. 2022 a po prověření její úvěruschopnosti byla mezi účastníky uzavřena smlouva, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne 3. 3. 2022 spotřebitelský úvěr 3 000 Kč se splatností do 5. 4. 2022 a žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit sjednaný poplatek v částce 3 204 Kč. Žalovaná na dlužnou částku nic neuhradila. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího článku 7.4 žalobkyně žalované zaslala doporučeně dvě upomínky k úhradě. S těmito upomínkami žalobkyni vznikly prokazatelné náklady na jejich odeslání (administrativní zátěž, poštovné, doručení upomínek přepravci apod.) Za upomínky byla žalované účtována náhrada vynaložených nákladů s nimi spojenými sjednaná ve smlouvě o úvěru paušální částkou ve výši 450 Kč (1. upomínka) a 650 Kč (druhá upomínka). Dále byla žalobkyně nucena předat pohledávku k inkasnímu řízení a žalované za toto pověření vyúčtovala dle čl. 7 smlouvy o spotřebitelském úvěru náhradu nákladů na toto pověření ve výši 1500 Kč. Žalované byla dále naúčtována smluvní pokuta v souladu s článkem 7.2. smlouvy ve výši 2x 450 Kč. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalované. Žalobkyně v žalobě souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalované do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 24. 10. 2022 byla žalovaná vyzvána, aby do 7 dnů sdělila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala, proto se předpokládá její souhlas. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně 11. listopadu 2022. 3. V průběhu řízení bylo provedeno dokazování listinami předloženými žalobkyní a to konkrétně Předsmluvními informacemi ze dne 1. 3. 2022, Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 3. 2022, dokladem o úhradě 1 Kč z účtu žalované, doklady o posouzení úvěruschopnosti žadatele včetně výplatního lístku a výpisu z centrální evidence exekucí, dále upomínkou k úhradě dluhu ze dne 13. 4. 2022, poslední upomínkou před předáním k vymáhání ze dne 26. 4. 2022 a poslední výzvou před žalobou ze dne 9. 5. 2022. Uvedenými listinami bylo prokázáno, že mezi účastníky byla na základě žádosti žalované uzavřena dne 3. 3. 2022 za použití prostředků komunikace na dálku smlouva, když předtím žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla žalované převodem na jí určený účet úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného poplatku/úroku za poskytnutí úvěru 3 204 Kč do dnů. Ve smlouvě byly dále sjednány tzv. náklady pro případ opožděných plateb. Dle tohoto ujednání byla žalovaná povinna zaplatit účelně vynaložené náklady, které žalobkyně vznikly v souvislosti s prodlením žalované a to 450 Kč za 1. písemnou upomínku, 650 Kč za 2. písemnou upomínku a 1 500 Kč paušální náklady při předání případu inkasní agentuře. V článku 7.2 smlouvy pak byly sjednány smluvní pokuty ve výši 15% z jistiny a to pro případ prodlení se splněním nepeněžitých závazků, ke kterým patřil závazek žalované vždy ke 3. dni příslušného kalendářního měsíce po dobu, po níž bude trvat smluvní vztah, předložit žalobkyni písemné potvrzení o trvání zaměstnání či pracovního poměru, případně ji informovat o jeho zániku, a dále bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 dnů od uzavření smlouvy, předložit žalobkyni potvrzení příslušného místně příslušného soudu ne starší 3 měsíců, že vůči žalované nejsou vedena soudní řízení. Žalovaná své závazky ze smlouvy řádně a včas nesplnila, ačkoliv jí žalobkyně o zaplacení dluhu vyzývala upomínkou ze dne 13. 4. 2022, poslední upomínkou před předáním k vymáhání ze dne 26. 4. 2022 a poslední výzvou před žalobou ze dne 9. 5. 2022. 4. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 122 odst. 1 cit. zák. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 3 cit. zák. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 3 000 Kč jako spotřebitelský úvěr. V souvislosti s poskytnutím úvěru se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni kromě jistiny 3 000 Kč i další částku 3 204 Kč, když se zčásti jedná o úrok sjednaný v souladu s ust. § 513 o.z., a ve zbývající části o poplatek za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje právní úpravě. Celková výše poplatku byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna žalobkyni vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za takových podmínek smlouvu uzavře. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na jistinu nebo poplatek cokoliv zaplatila. Současně soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení částky 1 100 Kč, která představuje sjednané náklady účelně vynaložené na vymáhání dlužné částky s ohledem na prodlení žalované s plněním závazku a to 450 Kč za 1. upomínku a 650 Kč za 2. upomínku. Celkem tak soud žalobkyni vyhověl co do částky 7 304 Kč. 7. Jako nedůvodný však shledal soud požadavek žalobkyně na zaplacení smluvních pokut 2 x 450 Kč za nesplnění nepeněžních závazků spočívajícího v povinnosti předkládat potvrzení o zaměstnání a doložit potvrzení soudu, že proti žalované nejsou vedena soudní řízení. V obou případech se dle názoru soudu jedná o doklady, které měli svůj význam před uzavřením smlouvy v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované jako zájemce o úvěru. Dokládání uvedených listin po poskytnutí úvěru postrádá smysl, neboť jejich předložení ani jejich absence nemůže mít na uzavřený smluvní vztah vliv. Za nedůvodný považuje soud rovněž návrh na zaplacení částky 1 500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení. Zákon o spotřebitelském úvěru přiznává poskytovateli úvěru právo pouze na účelně vynaložené náklady. Za situace, kdy žalovaná nereagovala na opakované písemné upomínky žalobkyně, nelze za účelně vynaložené prostředky považovat náklady spojené s předáním pohledávky k inkasnímu řízení (vymáhání) jiné společnosti, která žalované rovněž pouze zaslala další upomínku. Soud proto žalobkyni částku celkem 2 400 Kč za 2 smluvní pokuty a náklady předání pohledávky nepřiznal. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně byla v podstatné části předmětu sporu úspěšná, její neúspěch se týkal příslušenství a částečně sankčních nároků. Soud žalobkyni př