6 C 15/2022-33 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 11. 7. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení celkem částky 7 017,58 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku shora za dodanou elektřinu. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalované. Žalobkyně v žalobě souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalované do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) dne 24. 10. 2022 byla žalovaná vyzvána, aby do 7 dnů sdělila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala, proto se předpokládá její souhlas. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně 4. listopadu 2022. 3. Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Dle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. V průběhu řízení bylo smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno] [číslo] všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny od 1. 7. 2017, ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb [anonymizována dvě slova], řádným vyúčtováním za elektřinu – daňovým dokladem [číslo] včetně podrobného rozúčtování, konečným vyúčtováním za elektřinu – daňovým dokladem [číslo] včetně podrobného rozúčtování, upomínkou ze dne 5. 8. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně seznamu postoupených pohledávek a dodatků č. 1 – 3 ke smlouvě, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2022 prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které [právnická osoba] dodávala elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu platit cenu včetně souvisejících služeb a to za podmínek sjednaných ve smlouvě. Právní předchůdce žalobkyně fakturou [číslo] vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za fakturační období od 8. 6. 2019 do 28. 4. 2020 ve výši 21 854,34 Kč a po započtení zaplacených záloh vyčíslil nedoplatek v částce 5 854,34 Kč se splatností 18. 5. 2020. Žalovaná se dostala se zaplacením do prodlení, smluvní vztah byl proto ukončen. Konečné vyúčtování dodávek elektřiny provedl právní předchůdce žalobkyně fakturou [číslo] za fakturační období od 29. 4. 2020 do 3. 7. 2020 ve výši 3 163,24 Kč a po započtení provedených úhrad vyčíslil nedoplatek za toto období částkou 1 163,24 Kč se splatností do 30. 7. 2020. Dne 13. 10. 2017 uzavřela společnost [právnická osoba] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ve znění jejích dodatků č. 1 ze dne 29. 3. 2019, č. 2 ze dne 27. 3. 2020 a č. 3 ze dne 22. 12. 2021, kterou byly žalobkyni mimo jiné postoupeny i předmětné pohledávky za žalovanou. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne 2. 6. 2022 a téhož dne jí byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu § 142a o.s.ř. Žalovaná však ani poté na dlužnou částku nic nezaplatila. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který byl uplatněn v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšná žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení a to celkem ve výši 1 489 Kč, z toho 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva) a 3x režijní paušál po 100 Kč, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 189 Kč za 21% DPH z nákladů právního zastoupení a 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Náklady řízení jsou splatné dle § 149 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobkyně. 6. Pokud se žalobkyně domáhala stanovení odměny podle § 7 advokátního tarifu, soud dovodil, že jsou v této věci dány podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně vymáhá postoupené dlužné platby za elektřinu soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem; žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a vyčíslení dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Nelze přitom přehlédnout, že se jedná o postoupenou pohledávku, jejíž vyčíslení provedl právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně tak při podání žaloby již vycházela z údajů a dokladů, které jí původní věřitel poskytl. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobkyně soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, …..)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné platby za elektřinu dodávanou do domácnosti za vymezené období, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má na mysli ustanovení § 14b advokátního tarifu. 7. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalované v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.