9 C 212/2022-43 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 21. 4. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 13. 7. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 15 106,52 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 13. 12. 2021. Žalovaný úvěr nesplatil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o revolvingovém úvěru. Žalovaný čerpal 15 106.52 Kč. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaný byl upomínán o úhradu dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 8. 8. 2022. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], uzavřela se žalovaným za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit 80 000 Kč. Byl sjednán úrok 10,5 % měsíčně. Úvěr měl být čerpán na základě žádostí žalovaného prostřednictvím webové stránky věřitele. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 11 % z nesplaceného úvěru nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z uvedených částek je vyšší. Pro případ prodlení se splacením jakékoliv částky se žalovaný zavázal zaplatit náklady vzniklé věřiteli ve výši 250 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným žalobci. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v oznámení o postoupení pohledávky a v předžalobní výzvě k plnění (obě listiny z 13. 1. 2022). Výše nesplaceného úvěru je doložena výpisem z úvěrového účtu (dlužný zůstatek po poslední platbě 9 395,20 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 750 Kč, výběr ze dne 23. 8. 2021 ve výši 1 100 Kč a úroky za období čerpání 3 895,83). Tato částka byla splatná dne 13. 12. 2021. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o revolvingovém úvěru s obchodními podmínkami a standardním informacemi, z výpisu z účtu prokazujícího výši dlužné částky, z transakční historie, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy k plnění. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poukázal na účet označený žalovaným jím vyžádané částky. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci dlužnou jistinu s úrokem, v případě prodlení rovněž účelně vynaložené náklady ve výši 250 Kč za vymáhání dlužných částek. Žalobce doložil výši dluhu ke dni 13. 12. 2021 výpisem z úvěrového účtu. Žalovaný byl v řízení nečinný, tudíž netvrdil ani neprokázal, že žalobci zaplatil jakékoliv jím nezohledněné splátky. Proto bylo žalobě vyhověno. Žalobci byl přiznán z dlužné částky rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po termínu splatnosti dlužné částky. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Soud žalobci přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši 300 Kč za úkon, a náhradu výloh za tyto úkony po 100 Kč. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 1 200 Kč, daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2 252 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.