9 C 322/2022-27 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 20. 7. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací. Šlo o účastnickou smlouvu č. 71396792 Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly, a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Uzavřená smlouva se řídila mj. Všeobecnými podmínkami společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], ceníkem služeb a obchodními podmínkami jednotlivých služeb a tarifů. Žalobce nárokoval v tomto řízení pouze část ceny, na kterou byla vyúčtování vystavena, a to nároky, o jejichž oprávněnosti je oprávněn rozhodnout civilní soud. Strany ujednaly, že se splatnost měsíčních splátek řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Pro případ neuhrazení příslušné splátky ve splatnosti nebo ukončením účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou byla uzavřena, výpovědí ze strany žalovaného, sjednaly strany okamžitou splatnost všech dosud neuhrazených, resp. nesplatných splátek. Vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy sjednané podmínky, došlo k doúčtování splátek zařízení (Splátky zařízení/Installment). Dále bylo mezi stranami ujednáno, že žalobce poskytne žalovanému slevu na koncové zařízení, když tato byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy. V případě nedodržení sjednané doby trvání smlouvy za původních podmínek byl povinen žalovaný poskytnutou slevu vrátit. Žalobce vystavoval vyúčtování služeb po skončení každého zúčtovacího období. Vyúčtování obsahovalo cenu za všechny služby (popř. za objednané zboží) a služby třetích stran poskytnuté a objednané v příslušném zúčtovacím období. Délka zúčtovacího období byla jeden měsíc. Žalovaný měl v souladu s § 64 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dvouměsíční lhůtu pro podání reklamace proti doručenému vyúčtování. Po uplynutí této lhůty toto právo zaniklo. Žalovaný žádné oprávněné reklamace proti vystaveným vyúčtováním nevznesl. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedeného smluvního závazku, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování. Žalobce tak přistoupil k výpovědi smlouvy. Žalovaný byl v prodlení s úhradou vyúčtování č. 9321034191 splatného dne 21. 9. 2021 v částce 1 000 Kč, vyúčtování č. 9321031349 splatného dne 31. 8. 2021 v částce 440 Kč a vyúčtování č. 2904414121 za období od 20. 4. 2021 - 19. 5. 2021 splatného dne 3. 6. 2021 v částce 1 004 KČ (v tomto řízení nárokováno 20 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 3. 5. 2022, avšak do dnešního dne nebyly dlužné částky uhrazeny. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Žalobce s tímto postupem soudu souhlasil. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřil, i když mu výzva k vyjádření společně se žalobou byla doručena na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 10. 10. 2022. Souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy měl žalobce mj. dodat žalovanému koncové zařízení (Samsung Galaxy A12), na které byla poskytnuta sleva ve výši 1 000 Kč, podmíněná tím, že žalovaný bude řádně plnit své smluvní závazky. Žalovaný se dále zavázal uhradit za toto zařízení 23 splátek po 20 Kč. Protože žalovaný žalobcem vyúčtované částky řádně neplatil (opak nebyl tvrzen ani prokázán), přistoupil žalobce dne 2. 7. 2021 k výpovědi smlouvy. Žalobce po žalovaném požadoval částku 20 Kč (dlužná splátka zařízení– vyúčtování ze dne 20. 5. 2021, splatnost dne 29. 5. 2021), částku 440 Kč odpovídající 22 dlužným splátkám (vyúčtování ze dne 17. 8. 2021, splatnost dne 31. 8. 2021) a částku 1 000 Kč jako podmíněnou slevu, kterou byl žalovaný povinen vrátit, protože po sjednanou dobu řádně neplnil své závazky (vyúčtování ze dne 7. 9. 2021, splatnost dne 21. 9. 2021). Výše uvedené skutečnosti soud zjistil z objednávky služeb, z účastnické smlouvy, z vyúčtování služeb, z výpovědi smlouvy a z předžalobní upomínky. Dle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Na základě objednávky žalovaného dodal žalobce žalovanému sjednané koncové zařízení. Žalovaný se zavázal v rámci jednotlivých měsíčních vyúčtování ceny služeb elektronických komunikací platit mj. splátky tohoto zařízení. Tento závazek žalovaný neplnil (opak nebyl z jeho strany tvrzen ani prokázán). Žalobce proto smlouvu vypověděl. Žalobce oprávněně vyúčtoval žalovanému částky odpovídající dlužným splátkám i podmíněné slevě, která byla poskytnuta s tím, že žalovaný bude řádně hradit vyúčtované částky. Soud tudíž shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti vyúčtované částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Žalobce vymáhá nezaplacené částky soudní cestou v celé řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Podané žaloby se liší pouze v označení žalovaných a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Dle soudu tak ust. § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. na žalobcem uplatňované nároky výstižně dopadá. Podle tohoto ustanovení byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) po 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za tyto úkony po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.