9 C 85/2022-36 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 4. 1. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu č. 4189904890 s pojistným splatným ročně. Za období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné 2 276,25 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na další upomínky, včetně předžalobní upomínky. Žalobce požadoval uhradit částku 2 476 Kč, která se skládá z dlužného pojistného a v souladu se smluvními ujednáními rovněž z poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Dále žalobce požadoval uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 2 276 Kč od 2. 1. 2021 do zaplacení. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 28. 3. 2022 (žalobci) respektive dne 11. 4. 2022 (žalovanému doručeno společně se žalobou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že dne 1. 8. 2019 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva o sdruženém pojištění vozidla č. 4189904890 Smlouva se týkala vozidla Citroen C4 rzv [anonymizováno] [číslo]. Pojištění bylo sjednáno s účinností od 1. 8. 2019. Dle smlouvy byl žalovaný povinen platit sjednané pojistné ve výši 4 831 Kč, a to ročně. Dne 23. 5. 2020 sdělil žalobce žalovanému, že se pojistné za dobu od 1. 8. 2020 zvýší na částku 5 463 Kč. Žalovaný uvedl, že se zvýšením nesouhlasí a chce smlouvu ukončit. Žalobce dopisem ze dne 13. 11. 2020 smlouvu vypověděl s tím, že pojištění zanikne ke dni 31. 12. 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného 2 276 Kč. Dopisem ze dne 6. 2. 2021 byl žalovaný upomenut o zaplacení částky 2 476 Kč (pojistné včetně upomínacích výloh). O zaplacení dluhu byl dále upomenut předžalobní upomínkou ze dne 15. 12. 2021. Uvedená skutková zjištění soud učinil z pojistné smlouvy, z předpisů pojistného, z výpovědi smlouvy a z upomínek o zaplacení. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření pojistné smlouvy. Dle § 12 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká mj. výpovědí podle zvláštního právního předpisu. Dle § 2805 písm. b) o. z. pojistitel nebo pojistník může pojištění vypovědět s měsíční výpovědní dobou do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události; vypoví-li však pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k tomu. Dle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Soud na základě shora uvedených zjištění dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal předložením pojistné smlouvy, že došlo ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky. Dále doložil, že pojištění zaniklo na základě výpovědi dané žalobcem ke dni 31. 12. 2020. Žalovaný byl v řízení nečinný, tudíž netvrdil ani neprokázal, že pojištění zaniklo některým ze zákonem stanovených či smluvených způsobů přede dnem 31. 12. 2020, ani to, že pojistné za dobu od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020 byť i jen částečně zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž sjednaný poplatek za upomínku a úrok z prodlení z dlužného pojistného ode dne následujícího po zániku pojištění. Úrok byl v souladu se žalobou stanoven v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky žalobci přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.