15 C 47/2023-31 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr, který žalovanému poskytl právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 283711659 ze dne 11.12.2019. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000,00 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 7 994,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 103,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 26,10 % ročně sjednanou na spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 4 891,00 Kč a pojistného (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 347,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 09.12.2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12.03.2020. Ke dni 14.10.2020 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 7 981,08 Kč a dlužný poplatek částku 5 501,92 Kč. Na žalobce byla pohledávka postoupena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena úvěrujícím. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve sjednané lhůtě společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 994 Kč. Sjednání jednorázového poplatku je dle soudu ujednáním o úroku, tedy ujednáním, které výslovně připouští ustanovení § 2395 o.z. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že z uvedených částek cokoliv zaplatil. Soud proto žalobci přiznal celkovou částku 13 483 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny ode dne, kdy jej žalobce požadoval. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal ve věci úspěšnému žalobci 800 Kč za soudní poplatek, odměnu za zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a 21 % DPH z odměn a náhrad. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.