19 C 154/2023-39 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou doručenou soudu dne 23. 1. 2023 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 1. 3. 2023 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uvedenou ve výroku rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] a žalovaným byla dne 12. 11. 2019 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, Úrokový lístek a Sazebník, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 7.000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke smlouvě. Ve smlouvě a v Dispozicích ke smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180- dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva ze smlouvy, zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 9.392,82 Kč převedl dne 1. 2. 2021 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a umožnil žalovanému dluh ve výši 9.392,82 Kč uhradit ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne 3. 6. 2021 zesplatnil k témuž dni a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 11.192,82 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29 % ročně. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. 4. 6. 2021 požaduje žalobce také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 s účinností ke dni 21. 6. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 14. 7. 2022. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 11.837,34 Kč. Za období od postoupení pohledávky nebylo na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce proto požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 9.392,82 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1.800 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 680,52 Kč, úroků z úvěru ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 9.392,82 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % p.a. z dlužné částky 11.192,82 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho ani na předžalobní výzvu k plnění. V podání ze dne 1. 3. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do úroku ve výši 20,75 % ročně z částky 9.392,82 Kč od 2. 9. 2021 do zaplacení. Usnesení ze dne 3. 3. 2023 bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno. Právní předchůdkyně žalobce (dále jen„ Banka“) řádně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o [anonymizována dvě slova] ze dne 12. 11. 2019. Dále provedla kontrolu veškerých dostupných informací v interních a externích databázích, zejména bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku atd. Žalovaný uvedl, že je v zaměstnaneckém poměru a doložil potvrzení o výši příjmu ze dne 7. 11. 2019, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný byl od 1. 7. 2019 zaměstnán na dobu neurčitou jako stavební dělník, a výše jeho průměrného čistého měsíčního příjmu za poslední 3 měsíce činila 24.115 Kč a výše jeho čistého příjmu za poslední 4 měsíce činila 98.775 Kč a že ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky a žalovaný nebyl ve zkušební době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru a že žalovaný neměl vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalovaný zároveň uvedl v žádosti o úvěr měsíční příjem domácnosti 60.000 Kč, a že má vlastní bydlení. Z interních zdrojů Banka zjistila, že vůči Bance měl žalovaný v době podání Žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 5.941,43 Kč. Z externích zdrojů Banka zjistila, že žalovaný neměl v době podání Žádosti o úvěr žádné další závazky. Po provedeném individuálním hodnocení Banka dospěla k závěru, že žalovaný úvěr v požadované výši úvěrového rámce 7.000 Kč je schopen splácet. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla doručena zástupci žalobce do datové schránky dne 19. 6. 202, žalovanému pak byla doručena postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel dne 26. 6. 2023. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byli žalobce a žalovaný poučeni o tom, že pokud se v dané sedmidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Účastníci se na výzvu nijak nevyjádřili. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Po provedeném dokazování má soud za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená shora, tedy že po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného byla mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]) a žalovaným platně uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] formou úvěrového rámce ve výši 7.000 Kč. Žalovaný nesplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména hradit sjednané splátky úvěru, řádně a včas, proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění ze smlouvy, zrušil poskytování kontokorentního úvěru a následně zesplatnil dlužnou částku a vyzval žalovaného k úhradě celého zůstatku dluhu ve výši 1.192,82 Kč do 18. 6. 2021. Pohledávka byla následně postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 6. 2022 zaslaným doporučeně dne 14. 7. 2022. Po postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na dlužnou částku ničeho. Naposledy vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 3. 11. 2022. <i>Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporná pohledávka mu byla písemnou smlouvou postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba] Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo platně ke vzniku smluvního vztahu, a to uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto právní předchůdce žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil a využil svého práva ze smlouvy požadovat okamžitou úhradu celého zůstatku dluhu. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Žalobce doložil výši dlužné jistiny, poplatků, smluvní pokuty a úroků, které v tomto řízení vymáhá. Žalobcem uplatněné nároky mají oporu ve smlouvě a v obchodních podmínkách. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobci přísluší i úrok z prodlení, jehož sazba odpovídá platnému nařízení vlády v době prodlení. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, o